Krvavé útoky, jako byl lednový atentát na moskevském letišti Domodědovo, se pro bezmála polovinu Rusů už staly "všední součástí života". Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada, jehož výsledky zveřejnil dnešní tisk.
"Znamená to, že teroristický útok se pro Rusy stal rutinou, naprosto očekávatelnou událostí, a už není vnímán jako výjimečné neštěstí," citoval ředitele Levady Lva Gudkova list Kommersant.
Průzkum se uskutečnil týden poté, co výbuch bomby v příletové hale letiště Domodědovo připravil o život 36 lidí. Sebevražedný atentátník podle vyšetřovatelů pocházel ze severního Kavkazu, podobně jako pachatelé řady dalších útoků.
Vinu za to, že se teroristovi podařilo atentát spáchat, přičetly skoro tři pětiny dotázaných špatné práci tajných služeb a třetina korupci mezi policisty a agenty, zatímco podle pětiny podobné útoky nelze odvrátit.
Ještě loni v dubnu, krátce po atentátech v moskevském metru se čtyřicítkou obětí, byly o neodvratitelnosti útoků přesvědčeny téměř dvě pětiny dotázaných, třetina je přičetla špatné práci strážců pořádku a 30 procent korupci.
Gudkov tento posun vysvětlil tím, že hned po atentátu na Domodědovu první muži státu svalili odpovědnost na dopravní policii; navíc v metru nelze vytvořit podobný bezpečnostní systém jako na letišti. Současně si nyní o trochu více Rusů myslí, že úřady jsou s to kontrolovat situaci na severním Kavkaze a zajistit bezpečnost, což ale podle sociologa může souviset s nedostatkem informací o skutečné situaci v neklidném regionu.
Průzkum rovněž ukázal růst xenofobie mezi obyvateli ruských velkoměst a odcizování ruské společnosti od Kavkazu spojovaného s terorismem. Z 20 na 30 procent stoupl počet dotázaných, podle nichž je záhodno trestat pomahače a příbuzné teroristů.
Už nikoli necelá pětina, ale skoro čtvrtina Rusů by zakázala Kavkazanům vstup do ruských měst. Skoro pětina dotázaných soudí, že teror by skončil oddělením Kavkazu od Ruska, a necelá čtvrtina by přivítala jednání s vůdci povstalců. Naopak skoro tři pětiny trvají na dalším boji bez vyjednávání.
Tyto postoje jsou podle sociologa už ustálené a upevňované každým novým útokem, a tak lze předpokládat spíše pokračování dlouhého boje proti povstalcům než snahy vyřešit sociální a hospodářské příčiny terorismu.