Srovnat krok s obdobnými snahami jiných mocností. To je hlavní cíl nového ruského programu na vývoj protidružicových zbraní. Určité základní součásti těchto zbraní již ruská armáda má. Prohlásil to dnes náměstek ruského ministra obrany generál Valentin Popovkin.
"Rusko nadále odmítá závody ve zbrojení ve vesmíru, musí však reagovat na vývoj uskutečňovaný v jiných zemích," řekl generál podle agentury AP.
"Nemůžeme jen tak sedět a dívat se, jak jiní na takových systémech pracují. Proto byly takové práce zahájeny i v Rusku," dodal.
Rusko už podle něj má některé "základní klíčové prvky" k protidružicovým zbraním, neupřesnil však, o které jde.
Popovkin, který byl dříve vrchním velitelem ruských raketových vojsk, se v tomto smyslu vyjádřil na tiskové konferenci. Odpovídal tak na otázku, jak Rusko reaguje na americké a čínské zkoušky protidružicových zbraní.
Podle generála dosáhnou státní zakázky v oblasti obrany v letech 2009 až 2011 hodnotu 1500 miliard rublů (asi 928 miliard Kč). Rusko chce ještě letos dokončit zkoušky nové mezikontinentální rakety Bulava (Palcát) a zařadit ji do výzbroje.
V únoru 2008 odpálila americká válečná loď raketu, která zasáhla vlastní vyhaslou špionážní družici. Úspěšný test posílil postavení zastánců systému protiraketové obrany.V roce 2007 Čína přesným zásahem balistické střely zničila svou nefunkční družici.
Kreml kritizuje americké plány na umístění zbraní ve vesmíru s tím, že by to mohlo vyvolat nové závody ve zbrojení. Rusko a Čína naléhaly na uzavření mezinárodní dohody o zákazu vesmírných zbraní, jejich návrh na moratorium však USA odmítly.
V rámci obranných plánů uskutečňovaných předchozí administrativou vyvíjel Pentagon rakety, pozemní lasery a další technologie schopné zasahovat cíle na oběžné dráze.
Vláda prezidenta George Bushe plánovala umístit protiraketové střely v Polsku a radar v Česku; mělo jít o součásti šíře zaměřeného protiraketového štítu. Tento týden média spekulovala o údajné americké ochotě obětovat vybudování protiraketového štítu výměnou za ruskou pomoc při jednání s Íránem o jeho sporném jaderném programu. Podle těchto spekulací takovou možnost nabídl americký prezident Barack Obama v dopise adresovaném ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi; Moskva i Washington to ale popřely.
Foto: Wikimedia Commons, US. Air Force
