Prohlášení NATO o nemožnosti návratu k dobrým vztahům s Ruskem a hrozby rozšíření vojenské přítomnosti na východním křídle aliance mají spíš propagandistický než vojenský význam. Shodují se na tom ruští politologové v komentářích k červencovému summitu NATO ve Varšavě, který má rozhodnout o zvýšení stavu armád NATO na východě Evropy.
Podle šéfa ruského časopisu Arsenal otěčestva Viktora Murachovského je zvýšení vojenské přítomnosti NATO v Polsku a Pobaltí spíš "politická demarše" adresovaná Rusku. USA do Evropy přepravují obrněnou brigádu, která ale bude "rozředěna po celém východním křídle na úroveň rot a praporů," připomněl analytik.
"Z vojenského hlediska je to absolutní nesmysl. Jde o očividnou demonstraci amerického deštníku v těchto zemích. Vojenská věda předpokládá naopak spíš koncentraci ozbrojených sil... Rusko víc znepokojují reálné kroky k rozmístění pozemních prvků protiraketové obrany USA v Polsku a Rumunsku," dodal Murachovskij.
Varšavský summit se podle zástupce ředitele Střediska strategických analýz Maxima Šepovalenka odehraje v duchu hlučných prohlášení o ruské vojenské hrozbě a odvetných krocích NATO, která ale nelze brát doslova. "Jinou možnost než politickou rétoriku nemají. Člověk nemusí být voják, aby pochopil, že čtyři prapory je něco podobného, jako když komár kousne slona," poznamenal Šapovalov.
I ruská reakce na posílení NATO na východě Evropy by měla být politická, soudí Murachovskij. "Nemá smysl pouštět se do závodů ve zbrojení," uvádí politolog a konstatuje, že pro Moskvu je "baltický směr" druhořadý. Rusko tam podle Murachovského nemá velké jednotky a nevysílá tam ani žádné nové síly.
"Poměrně klidně evidujeme křik jejich ministrů obrany, prezidentů, generálních tajemníků NATO a podobných figur, které tak plní své povinnosti. Ve vojenském plánování se Rusko opírá spíš o objektivní údaje o silách a prostředcích NATO v tomto prostoru," řekl ruský odborník.
