V dolní komoře ruského parlamentu vznikla pracovní skupina, jejíž členové chtějí vyčíslit ztráty způsobené Sovětskému svazu nacistickým wehrmachtem v letech druhé světové války. Oznámil to v úterý moskevský rozhlas. Účet s výslednou sumou chtějí Berlínu předložit jako požadavek válečných reparací. Má prý jít o tři biliony eur (83 biliony korun).
Podle poslance Michaila Děgťarjova jde o stále otevřenou a velmi aktuální otázku. "Německo nezaplatilo SSSR žádné reparace za ničení a zvěrstva spáchaná za války," řekl poslanec listu Izvestija. S východním Německem, které se stalo sovětským spojencem, byla uzavřena dohoda o zániku reparačních nároků, připomněl. "Se západním Německem a tím spíš s pozdější sjednocenou Spolkovou republikou žádná taková smlouva uzavřena nebyla," uvedl Děgťarjov.
Rusko jako následnický stát Sovětského svazu má podle něj právo požadovat na Německu reparace i nyní. Podle předběžných odhadů ruských poslanců by mělo jít o částku nejméně tři biliony eur v nynějších cenách. Děgťarjov doufá, že nároky vznesou i ostatní následnické státy SSSR včetně Ukrajiny.
Poslanec neskrývá, že motivem jeho návrhu jsou sankce, které Evropská unie zavedla proti Rusku po anexi Krymu a proruské vzpouře na východě Ukrajiny. "Nezaplatili ani kopějku reparací a navíc dál v rámci Evropské unie nezákonnými sankcemi poškozují Rusko," konstatoval Děgťarjov.
Podle ruského tisku podobné nároky vznesl i nový řecký premiér Alexis Tsipras. Německo v reakci na jeho návrhy uvedlo, že nic platit nehodlá, uvedl moskevský rozhlas. Skepse panuje i v ruských diplomatických s politických kruzích. Podle šéfa branného výboru Státní dumy Vladimira Komojedova je výplata reparací možná jen na základě mezistátní smlouvy, jejíž uzavření je 70 let po konci války nereálné.
