Počet obyvatel Ruska se mezi lety 2002 až 2010 snížil o 1,6 procenta, tedy populace se zmenšovala rychlostí 0,2 procenta za rok, zatímco v letech 1989 až 2002 ubylo 2,1 procenta Rusů, čili roční tempo činilo 0,18 procenta. Sotva tak lze dospět k závěru, že se demografická situace zlepšuje, napsal ruský list Vedomosti o výsledcích loňského sčítání lidu.
Podle listu v zemi nyní žije 142,9 milionu obyvatel, o 2,2 milionu méně než při sčítání v roce 2002. Skoro tři čtvrtiny Rusů žijí ve městech, Moskvanů je už 11,5 milionu a podíl žen v populaci dosahuje téměř 54 procent.
Demografové vždy upozorňovali zejména na obrovský rozdíl mezi délkou života mužů a žen v Rusku. Od předchozího sčítání se převaha žen nad muži zvětšila o milion lidí. Ani to nelze nazvat zlepšením.
Moskva bobtná rychleji než všechny ostatní regiony s výjimkou severního Kavkazu. Neznamená to, že Moskvané jsou tak plodní jako třeba Dagestánci, ale to, že do Moskvy se stejně jako dříve sjíždějí lidé z celého Ruska - za podnikáním či dobře placenou prací, která se jinde nevyskytuje. Ale jejich rodná místa pustnou, protože přicházejí o ty nejaktivnější a nejpodnikavější. Zřejmě ani to nelze považovat za zlepšení.
Všechny tyto demografické nepříjemnosti lze samozřejmě vysvětlovat žalostným stavem zdravotnictví, tím, že se školek nedostává v náležitém množství, načerno páleným alkoholem, blízkostí Afghánistánu s jeho laciným heroinem, strašlivými silnicemi a nakonec drsnými přírodními podmínkami - a to vše bude pravda.
Ale lze je vysvětlovat i jinak: lidi prostě neradi žijí v Rusku. V tom obyčejném, provinčním, chudém, zabláceném, nepřebudovaném. I tam se naštěstí mohou přihodit všední radosti: narodí se dítě, pop v kázání dojme k slzám anebo se odněkud seženou peníze.
Ale celkově se ve společnosti radostí pro každého nedostává, ačkoliv člověk se musí cítit spolutvůrcem obecného blaha, užitečnou součástí společenství. V tradičním Dagestánu tak tomu je - alespoň zatím. Ale zdá se, že toto v ruských regionech už zmizelo.
A tak se vymírá. Muži rychleji, protože rodem jsou předurčeni ke snaze se společensky prosadit, a tak se jako první zlomí pod tlakem vnějších okolností, zatímco ženám je vlastní se šetřit. Za takových okolností průraznější přežívají na účet slabších. A ti, kterým se příčí svůj talent takto promarnit, zaplňují Moskvu či Londýn.
Demografická situace se tím však nezlepší.
