Přátelské výroky před schůzkou amerického prezidenta Baracka Obamy s jeho ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem, která se má konat tento týden v Londýně, jen zakrývají hluboké politické rozdíly, jež mezi oběma státy existují. Jakýkoli rychlý pokrok ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem je totiž nepravděpodobný, soudí političtí analytici v Moskvě, píše agentura Reuters.
Naděje na zásadní změnu dala po nedávném Obamově zvolení nabídka Washingtonu oživit stagnující kontakty s Moskvou a pozitivní očekávání podnítila i reakce, s níž Medveděv na tuto nabídku odpověděl.
"Nemohu říct, že tu během několika dní budeme mít novou epochu," říká ruský poslanec Andrej Klimov, který je ve vládní straně Jednotné Rusko expertem na mezinárodní vztahy. Realita je podle Klimova taková, že je nezbytné počítat s "velmi dlouhou cestou".
Spojené státy očekávají od Ruska pomoc ve své kampani proti kontroverzním íránským jaderným ambicím stejně jako v západním tažení proti severokorejskému raketovému programu. Chtějí také získat souhlas s přepravou materiálu pro NATO do Afghánistánu přes ruské území a rovněž podporu v boji proti globální finanční krizi.
Ještě před nedávným setkáním s někdejším americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a delegací ostřílených amerických zákonodárců v Moskvě Medveděv naznačil, že počítá s oživením rusko-amerických vztahů. "Doufám, že se tak stane," prohlásil.
Podle analytiků Medveděvova poznámka ovšem maskovala skutečnost, že agenda Kremlu je zcela jiná než agenda Bílého domu.
"Rusko se nechce připojit k (západnímu) atlantickému systému hodnot a nemíní se podílet na pravidlech hry, která stanovil někdo jiný," tvrdí Taťjana Parchalinová, která řídí moskevský ústav pro evropskou bezpečnost. Podle ní "Kreml považuje postsovětský prostor za svůj dvorek, na němž nemá Západ co pohledávat".
Mezi hlavní rozpory neshod mezi oběma státy patří americké plány na vybudování části protiraketového deštníku ve střední Evropě, rozšiřování NATO do bývalých sovětských republik, ruská role v loňské válce s Gruzií a hodnocení hrozby íránských jaderných projektů.
To nejlepší, co se dá podle Moskvy v souvislosti s takovým dlouhým seznamem rozporů očekávat, je alespoň dobrý začátek osobních vztahů mezi oběma vůdci, míní Klimov. "Existuje příliš mnoho otázek bez konečné odpovědi," dodává.
I kdyby Moskva a Washington upřímně chtěly nový začátek k takovým tématům, jako jsou americký protiraketový systém či problém íránských jaderných ambicí, pak by bylo třeba něco víc než pouhé dobré kontakty mezi oběma vůdci, říká Nikolaj Zlobin z washingtonského Ústavu pro světovou bezpečnost.
Podle Zlobina "je to politická i intelektuální slepá ulička pro obě strany, jak obnovit vzájemné vztahy - netuší jak, agenda je stejná a konflikty také".
Ať už Obama dosáhne s Medveděvem jakéhokoli pokroku, ještě musí převážit nad mocným ruským premiérem Vladimirem Putinem, který stále dominuje politické scéně Ruska.
"Putin je stále tou osobností, která kontroluje zahraniční politiku a cítí vůči USA velkou hořkost," soudí Zlobin. Poukazuje přitom na fakt, že "Putin nemá s Obamou žádné osobní vztahy a zřejmě se spolu ani nikdy nesetkají".
Ještě před svým zvolením Obama hovořil o nezbytnosti oživit vztahy s Ruskem; svou výzvu ke spolupráci ovšem vyvážil výroky, které někteří analytici interpretovali jako kritiku ruských demokratických standardů.
"Můžete být supervelmocí či mocností 21. století a chovat se přitom jako diktatura 20. století," prohlásil Obama 26. září 2008 v Oxfordu v americkém státě Mississippi.
Podle Parchalinové ale Moskva nemá naprosto v úmyslu brát lekce z demokratických standardů - místo toho chce, aby se akceptovala její sféra vlivu v bývalé sovětské centrální Asii, na jižním Kavkaze a na Ukrajině. To ovšem Washington odmítá.
Jedna z oblastí, kterou by obě strany mohly sdílet, je jednání o omezení strategických jaderných raket. Platnost současné smlouvy regulující tyto zbraně, známé jako START, vyprší v prosinci a Rusko má stejně jako USA zájem na uzavření nového paktu.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabov dal nedávno najevo, že Moskva doufá v souvislosti s nadcházející schůzkou Medveděv-Obama v pokrok ohledně rozhovorů kolem raket dlouhého doletu. Rjabov k tomu ale dodává, že Rusko hodlá toto téma spojit s americkými plány na protiraketový systém v Evropě.
Foto: ČTK/AP, Pentagon a Reuters
