Ruský prezident Vladimir Putin se vyslovil pro větší dostupnost historických archivů i pro "poctivý dialog" s ostatními státy, a to i o nejspornějších otázkách dějin. Na jednání výboru pro oslavy květnového výročí ruského vítězství ve druhé světové válce odsoudil "cynický vztah k minulosti", "falzifikaci a manipulaci historickými fakty", které hrozí "znepřátelením zemí a národů" a "vytváření obrazu nepřítele".
Na nedostupnost archivních materiálů si stěžují nejen ruští badatelé, a to i v souvislosti s dokumenty vztahujícími se k bolševické revoluci, ke které došlo před sto lety. Moskva také bývá citlivá na výhrady Pobaltí k sovětské minulosti či na kritiku paktu Molotov-Ribbentrop, který z nacistického Německa a stalinského Sovětského svazu učinil spojence při přepadení Polska v září 1939. Sám Putin ale dokázal dříve odsoudit stalinské zločiny, včetně masakrů zajatých polských důstojníků.
"Považuji za principiálně důležité zajistit širokou dostupnost archivních materiálů, zajistit jejich publikaci. Možnost obrátit se k prvotním zdrojům a k dokumentům je účinný a vydatný prostředek v boji proti různým výmyslům a mýtům," prohlásil Putin. Pro tento účel je záhodno na internetu vytvářet kvalitní stránky s pohodlným vyhledáváním potřebných svědectví, uvedl šéf státu a zdůraznil, že nutné je orientovat se hlavně na mládež, a to i na sociálních sítích.
Nezbytné je podle Putina mít objektivní vztah k dějinám, jakož i stále pracovat na vlastenecké výchově, podporovat občanské iniciativy v tomto směru, udržovat vztahy s krajany v cizině a "tvrdě reagovat" na případy hanobení památníků vandaly. Za vzor mezinárodní spolupráce prezident označil letošní 75. výročí vzniku legendárního stíhacího pluku Normandie-Němen, v jehož řadách francouzští piloti bojovali na východní frontě.
Ve zřejmé reakci na nedávné protivládní protesty také prohlásil, že jeho nástupce určí výlučně voliči. "Prezidentova nástupce určuje jedině ruský lid během demokratických voleb a nikdo jiný," řekl.
Putin ještě oficiálně neoznámil, zda bude kandidovat na jaře 2018 na další šestiletý mandát, komentátoři nicméně předpokládají, že si následníka vybere právě až po příštích prezidentských volbách.
Změna to ale nemusí být jednoduchá. Když Dmitrij Medveděv, který v roce 2008 z ústavních důvodů na čtyři roky nahradil Putina v čele státu, ohlásil "rošádu", že se Putin na jaře 2012 z čela vlády vrátí do Kremlu a Medveděv se z prezidenta stane premiérem, vyvolalo to na přelomu let 2011 a 2012 bezprecedentní vlnu demonstrací proti údajnému falšování voleb a režimu, neznajícímu mocenskou výměnu.
