Bezpečnostní záruky
Summit NATO proti "zeleným mužíčkům" z Ruska

Pobaltské země se dvanáct let po vstupu do NATO dočkaly bezpečnostních záruk. Summit NATO ve Varšavě jim vyčlenil na čtyři tisíce aliančních vojáků, kteří by měli odradit Rusko od potenciální agrese. Pomůže to?

Vezměme si hypotetický scénář. Odehrává se v pobaltské Litvě, ale stejně tak může být jeho dějištěm Estonsko či Lotyšsko. Na jaře 2022 vrcholí útoky na ruskou menšinu. Hoří obchody, knihovny, kulturní centra. Skupina, která je má na svědomí, si říká Mstitelé černých křížů. Litevská policie předpokládá, že jde o provokatéry řízené z Ruska, nemůže to však věrohodně dokázat. Při jednom incidentu uhoří na schůzi v kulturním středisku na předměstí metropole Vilniusu deset lidí, Rusko volá po odplatě.

Jednoho brzkého rána se na letištích, nádražích, ale i v parlamentu objevují "zelení mužíčci" z komanda speciálních sil ruské vojenské rozvědky. Cílem je obsadit a kontrolovat celistvý pás území od východní hranice až po Kaliningradskou oblast a tím odříznout od pozemního spojení i další dvě pobaltské republiky, Lotyšsko a Estonsko.

Aktivní Britové, zdrženliví Němci

Podobné scénáře se odehrály na Ukrajině roku 2014 a připraveno bylo i množství jiných, které se z různých důvodů realizovat nepodařilo.

Hrozby, že by i jejich infrastrukturu obsadilo nějaké komando vojenské rozvědky a začala by tak ruská agrese, berou i proto v Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Polsku nesmírně vážně. Armáda i politici si také stěžují na časté manévry u hranic a přelety nad svým vzdušným prostorem. A zatímco v Česku vyvolá každá úvaha o rozmístění vojáků NATO bouřlivou protireakci, země Pobaltí si kontingent zahraničních vojáků skoro zoufale přejí. Menší základna se dvěma či pěti stovkami Američanů či Britů už totiž daleko důrazněji říká, že země nepatří do sovětské zóny vlivu a poslat sem "zelené mužíčky" je mnohem těžší.

Na summitu ve Varšavě se do role zachránců Pobaltí pasovali Britové, jako první nabídli 150 vojáků do Polska a dalších 500 do Estonska. "Má to odradit Rusko od jakékoli další agrese," prohlásil britský ministr obrany Michael Fallon. "Neotáčíme se zády k Evropě, neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti," doplnil pod dojmem diskusí o brexitu končící premiér David Cameron.

Moskva: hrozba neexistuje

Varšavský summit byl v mnoha ohledech historickou událostí a jeho závěry jsou spíše optimistické. Definoval nové způsoby vedení boje v kyberprostoru, hybridní válku, zabýval se i propagandou, která se právě v souvislosti s Ruskem stává jedním z plnohodnotných nástrojů vedení válečných konfliktů. Svoji roli hrálo i ujištění Baracka Obamy, že Spojené státy Evropu nehodí přes palubu: "Jste a zůstanete mezi našimi nejbližšími spojenci, bezpečnost Evropy a Ameriky je nedělitelná."

Moskva pak na summit reagovala spíše opatrně. Podle Kremlu žádné ruské nebezpečí pro východ Evropy neexistuje. "Je absurdní mluvit o hrozbě, která vychází od Ruska, když v centru Evropy umírají desítky lidí a stovky lidí hynou každý den na Blízkém východě. Musí jít o naprosto krátkozrakou organizaci, aby takovým způsobem zkreslovala akcenty," řekl mluvčí Kremlu na adresu NATO. Rusko a NATO mají podle něj široké možnosti spolupráce, pokud se prý podaří této "absurdní rétoriky" zanechat.

* Jak vypadá celý scénář obsazení Pobaltí "zelenými mužíčky"?

* K jakým závěrům dospěl varšavský summit?

* Jaký může být český vklad do jednotek v Pobaltí?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 11. ČERVENCE 2016.