Rusko se chystá vytvořit samostatné seskupení vojsk, které by bdělo nad ruskými nároky v Severním ledovém oceánu a arktických pustinách. Krok se podle dnešního vydání listu Kommersant jeví součástí "arktické strategie" Moskvy, která počítá s tím, že Arktida se již v letech 2016 až 2020 stane jednou z hlavních surovinových základen Ruska.
S vytvořením arktického uskupení údajně počítá dokument státní bezpečnostní rady, podle něhož by tyto síly měly být "schopny zajistit vojenskou bezpečnost v rozličných podmínkách vojensko-politické situace".
Současně se má arktický prostor ocitnout pod bdělejším dohledem Federální bezpečnostní služby, nástupkyně sovětské tajné služby KGB, pod niž spadají rovněž jednotky pohraničníků.
Kommersant dává zvláštní roli, kterou FSB přisuzuje dokument, do souvislosti s osobním zájmem bývalého šéfa FSB Nikolaje Patruševa o polární končiny; Patrušev, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, zavítal i na severní pól v doprovodu prezidentova zvláštního zmocněnce pro Arktidu Artura Čilingarova.
Patrušev sice válku v Arktidě vylučuje, ale je přesvědčen, že "své zájmy v regionu bude hájit jak Rusko, tak druhé státy".
Podle přijaté arktické strategie má Rusko do roku 2010 prokázat své nároky v Arktidě, které vzneslo již v roce 2001, ale od té doby se prakticky neposunuly kupředu, i když v srpnu 2007 ruští výzkumníci na mořské dno pod severním pólem umístili ruskou vlajku.
Na rozsáhlé oblasti Arktidy však vznášejí nároky i USA, Kanada, Norsko a Dánsko. O oblast se zajímá Severoatlantická aliance a také skandinávské státy spolu s Islandem chtějí vytvořit speciální vojenské jednotky pro arktické operace.
Odborníci považují Arktidu za jedno z ohnisek budoucího napětí na planetě. Očekává se, že globální oteplování zprůchodní severní mořské cesty a umožní přístup k bohatým nalezištím nerostných surovin ukrytých dosud pod ledem. Podle amerických vědců se v oblasti nachází zhruba 13 procent dosud neobjevených celosvětových zásob ropy a 30 procent plynu.
Globální oteplování by mohlo usnadnit přístup do oblasti, umožnit těžbu a také zkrátit námořní cesty k domovským zemím.
Zástupce velitele ruského námořnictva viceadmirál Oleg Burcev tento týden prohlásil, že Rusko by mohlo využít své vojenské ponorky k prosazení a střežení svých nároků na surovinové zdroje pod věčným ledem u severního pólu.
Kommersant předpokládá, že případné prokázání ruských nároků v Arktidě by se stalo významným stimulem pro ruskou ekonomiku, potýkající se nyní s hospodářskou krizí. Využití arktických zdrojů by vyžadovalo investice v řádu nejméně 10 miliard dolarů ročně, včetně stavby nových ledoborců, což by povzbudilo ruské podniky, včetně upadajících zbrojovek.
Rusko by však mělo už nyní pracovat na tom, aby zabránilo ostatním hráčům vytvořit proti Moskvě jednotnou frontu.
Foto: ruská armáda a profimedia..cz
