Středoasijští spojenci Ruska se snaží přinutit Moskvu k větším platbám za pronájem vojenských základen. Podle dnešních zpráv ruského tisku předkládají vlády Tádžikistánu a Kyrgyzstánu ruskému ministerstvu obrany stále nové a nové finanční požadavky, z nichž velká část je pro Moskvu nepřijatelná. Rusko má v Kyrgyzstánu čtyři základny, v Tádžikistánu je umístěna celá ruská divize.
Vlády Tádžikistánu i Kyrgyzstánu si jsou podle ruských médií dobře vědomy toho, že tamní vojenské základny nabývají pro Moskvu na významu zejména v souvislosti s odchodem spojeneckých sil z Afghánistánu, plánovaným na rok 2014. "Jednání se táhne, požadavky se mění. Je to jak na východním trhu, konce nedohlédneš," komentoval komplikované rozhovory vrchní velitel ruských pozemních vojsk Vladimir Čurkin.
Za pronájem základny pro 201. ruskou motostřeleckou divizi požaduje nyní Tádžikistán čtvrt miliardy dolarů ročně, píše dnes list Kommersant. Dohoda měla být uzavřena do konce prvního čtvrtletí, ale měnící se stanovisko tádžické vlády rozhovory natahuje.
Dušanbe předložilo už kolem dvaceti návrhů, které jsou prý chaotické a ve svém souhrnu pro Moskvu nepřijatelné. Velení ruské armády nakonec pohrozilo, že pokud nebude dohody o pokračování pronájmu dosaženo, zastaví dosavadní platby.
Problémy má Rusko i se sousedním Kyrgyzstánem. Rusko tam využívá leteckou základnu Kant, za kterou ale neplatí, protože je součástí vojenského obranného spolku ODKB sdružujícího několik postsovětských zemí. Platby za pronájem Kyrgyzstán pobírá za testovací torpédový polygon na jezeře Issyk-Kul, za komunikační uzel Kara Balta na severu země a za radioseizmickou laboratoř Majluu-Suu.
Zařízení má Moskva pronajata do konce roku 2014 a pokračování pronájmu podmiňuje Biškek úpravou plateb. Moskva nyní platí ročně 4,5 milionu dolarů, podle kyrgyzského tisku se platby částečně realizují dodávkami vojenské techniky. Kyrgyzstán nyní trvá na platbě hotovými penězi s tím, že částky za pronájem se mají zvyšovat přinejmenším o roční míru inflace.
