Topolánek kritizoval ruskou energetickou politiku

Rusko využívá energetického tlaku ve své zahraniční politice. Česká republika by prý kvůli ruské energetické politice dokonce mohla přijít o roli tranzitní země. Po jednání se svým gruzínským protějškem Zurabem Nogaidelim to v Tbilisi řekl český premiér Mirek Topolánek.

ČR podle něj podporuje vstup Gruzie do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Hlavní část rozhovorů se ale týkala rozvoje obchodu. Diskutovalo se o možnosti dodávek zbraní Gruzii, například nepotřebné munice, čemuž se podle premiéra Česko nebude bránit.

"Já vnímám energetický tlak Ruské federace jako zahraničněpolitickou otázku, a to zcela rozhodně," prohlásil Topolánek. Jednalo se i o podobné tranzitní roli, kterou v energetických dodávkách obě země hrají a "o kterou díky energetické politice Ruské federace můžeme přijít", dodal v rozhovoru s ČTK a Českou televizí.

Vymanění se z energetické závislosti na Rusku je nyní jedním z hlavních témat, o nichž se jedná i v rámci EU. Vztahy mezi Moskvou a některými státy unie se v poslední době navíc poněkud zhoršily kvůli americkým plánům umístit ve střední Evropě protiraketovou základnu.

S Ruskem má problém i Gruzie. Moskvě vadí její prozápadní politika, rostoucí výdaje na obranu či její úmysly vstoupit do NATO. "Pokud mluvím s ruskými politiky, snažím se je přesvědčit, že přibližováním NATO k hranicím Ruské federace se spíše blíží prostor prosperity a bezpečí než naopak. To znamená - nemělo by to ohrožovat zájmy Ruské federace, pokud nejsou jiné, než si myslíme," uvedl k tomu český premiér.

Tbilisi zase obviňuje Moskvu z podpory separatistických oblastí na svém území - Jižní Osetie a Abcházie. "Dotkli jsme se samozřejmě i sousedství Gruzie a těch zamrzlých konfliktů, nebylo to ale určitě hlavní téma rozhovoru," poznamenal k této věci Topolánek.

Letouny na prodej 

Členem premiérovy delegace je i první náměstek ministryně obrany Martin Barták, který bude se zástupci Gruzie jednat o možném prodeji bojových letounů L-159. Topolánek ke zbrojním obchodům poznamenal, že Česko nemíní omezovat zbrojní dodávky do Gruzie. "V žádném případě nebudeme brzdit, pokud se bude jednat o nepotřebnou munici a o materiál, který je k dispozici a který stejně musíme prodávat nebo likvidovat. Gruzie je jednou z destinací, kde míníme tento obchod uskutečňovat," doplnil ministerský předseda. To by se nemuselo příliš zamlouvat Moskvě, která před dvěma lety kritizovala ČR, když Gruzii předala několik tun nepotřebné munice.

Patrně i kvůli tlaku Ruska by Gruzie chtěla vstoupit do NATO, což dnes Topolánek podpořil. Napětí mezi Moskvou a Tbilisi se ještě víc přiostřilo loni na podzim, když Gruzie vyhostila čtyři ruské důstojníky kvůli podezření ze špionáže. Rusko pak v reakci přerušilo spojení s Gruzií, vyhlásilo vůči ní hospodářskou blokádu a zostřilo postup vůči Gruzínům žijícím na ruském území. Stovky jich vyhostilo. Od začátku roku také zdvojnásobilo ceny plynu, který do Gruzie z Ruska proudí.

Se svým protějškem Topolánek jednal i o zóně volného obchodu, která by mohla usnadnit Gruzii vstup na evropský trh při současně probíhajícím embargu Ruské federace.
Topolánek je prvním českým premiérem v historii samostatné ČR, který Gruzii oficiálně navštívil. V Tbilisi, kam přiletěl ve čtvrtek z Pákistánu, zůstane do soboty, kdy by se měl v podvečer vrátit zpět do ČR.

Foto: Robert Sedmík