Hlavním smyslem nedělních prezidentských voleb v Turkmenistánu je pokus prezidenta Gurbanguli Berdymuhamedova zjistit, jaká je míra nespokojenosti s jeho autoritativním režimem.
Rozhodl se proto povolit účast více kandidátů, kterých bylo nakonec k předem ztracenému souboji o prezidentské křeslo připuštěno sedm.
Volby nepochybně Berdymuhamedova potvrdí v úřadu, který zastává od roku 2007. V reakci na bouřlivé revoluce v arabských zemích ale v úzkém turkmenském vedení zavládla obava, aby se lidové protesty a vliv islamistů nepřenesly do srdce asijského kontinentu.
Ve volební kampani oslavující výdobytky turkmenského "zlatého věku" se proto Berdymuhamedov snažil přesvědčit voliče, že pokud ještě země nemá veškeré změny nezbytné pro pokrok a modernizaci za sebou, pak k nim neochvějně kráčí.
Strach z revolucí podle komentátorů zavládl i v ostatních středoasijských zemích, které se ale k řešení tohoto problému stavějí po svém. Zatímco uzbecká média pod tlakem režimu zprávy z arabských zemí z obavy před "nákazou" nezveřejňují, v Kazachstánu prezident Nursultan Nazarbajev spustil program pluralismu řízeného shora a rozšířil počet stran působících v dosud jednobarevném parlamentu.
Berdymuhamedovovi se ve volbách postaví sedm málo známých osobností, většinou ředitelů státních bavlnářských nebo petrochemických firem. Alternativní politický program nepředložil nikdo z nich, někteří dokonce stavějí svou politiku na podpoře stávajícího prezidenta. Ve volbách mu podle odhadů odevzdá hlasy 80 až 90 procent voličů.
V turkmenských stepích a pouštích jsou ukryty čtvrté největší zásoby zemního plynu na světě a exportní strategie je pro Berdymuhamedova prioritou číslo jedna. Prezidentovi se podle všeho daří krotit úpornou snahu ruského Gazpromu ovládnout vývoz turkmenského plynu, a to především díky sílící orientaci na Čínu.
Evropské státy jako další možný spojenec pro Berdymuhamedova příliš atraktivní nejsou vzhledem k jejich důrazu na problematiku lidských práv.
Podle turkmenské opozice je ovšem západní kritika totalitních poměrů v Turkmenistánu jen platonická. Z obavy před destabilizací významného vývozce si prý Evropa příliš nevšímá neutěšeného stavu lidských práv v zemi, kde polovina opozice sedí ve vězeních a druhá polovina zvolila exil.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě své pozorovatele při nedělním hlasování v Turkmenistánu mít nebude, omezila se pouze na vyslání technické skupiny expertů. Pozorovatelská mise z Ruska projevila nad průběhem předvolební kampaně uspokojení.
Berdymuhamedov, bývalý dentista prvního turkmenského prezidenta Saparmurata Nijazova, má podle všeho post hlavy státu na příštích pět let zajištěn. V bezpečí prezidentského paláce, který ovládá turkmenskou justici, soudy i média, bude nyní podle opozičního serveru Gündogar sledovat, kolik lidí se odhodlá k podpoře "alternativních" kandidátů.