U Černobylu vzniká rezervace, Ukrajina si připomíná výročí

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal dekret o vytvoření "radiační a ekologické" rezervace v části třicetikilometrové ochranné zóny kolem černobylské jaderné elektrárny. Biosférická rezervace o rozloze 227 tisíc hektarů se stane jednou z největších v zemi, oznámila prezidentská kancelář.

Vytvoření rezervace je podle hlavy státu "prvním významným krokem na cestě k obnově území, které byla zamořeno v důsledku jaderné havárie" před 30 lety. Území rezervace bude rozděleno na několik zón podle stupně zamoření. Samotný areál jaderné elektrárny, jejíž čtvrtý energoblok explodoval 26. dubna 1986, součástí přírodní rezervace nebude.

Porošenko v projevu k výročí uvedl, že přesný počet obětí černobylské havárie nelze určit. Počet mrtvých a těch, kdo se v důsledku katastrofy stali invalidy, dosahuje ale podle něj stovek tisíc. Z měst Pripjať a Černobyl a z obcí v ochranné zóně se podle prezidenta muselo vystěhovat 115 tisíc lidí, zamořeno bylo území, v němž celkem žilo 2,5 milionu obyvatel. Do desetikilometrové zóny kolem zničeného reaktoru se lidé nikdy nevrátí, řekl Porošenko.

Ukrajinský prezident konstatoval, že Ukrajina se "dnes ani zítra" nemůže zříci jaderné energie, aniž by ztratila energetickou nezávislost. Poukázal na to, že "v jaderné energetice musejí být klíčovou prioritou tvrdá a účinná bezpečnostní opatření".

Černobylské výročí si připomněli lidé po celé Ukrajině. Přímo v zóně katastrofy se vzpomínkové akce soustředily do města Slavutyč, kam se přestěhovala větší část obyvatel ze zamořeného města černobylských energetiků Pripjati. V Kyjevě a dalších ukrajinských městech se od pondělí konají bohoslužby, lidé kladou svíčky a květiny k památníkům černobylských obětí.

Bělorusko

Třicáté výročí černobylské katastrofy si připomněli v sousedním Bělorusku, jehož jižní a jihovýchodní část byla výrazně zasažena radioaktivitou z elektrárny zničené výbuchem. Postižené oblasti navštívil prezident Alexandr Lukašenko, v místních pravoslavných chrámech se konaly mše za oběti neštěstí. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu Bělorusů, což je 12 procent běloruské populace.

Hlavní vzpomínková akce se konala v minském chrámu Matky Boží, který byl vybudován v roce 1998 k uctění památky černobylských obětí. Po celé zemi se scházeli účastníci likvidace následků katastrofy i rodiny pozůstalých. Podle dobových dokumentů se do odstraňování následků exploze zapojilo na 11 tisíc běloruských vojáků a policistů.

Do vzpomínkových akci se zapojila i běloruská opozice. Její stoupenci se s povolením úřadů sešli v parku v centru Minska, aby podle místních médií "připomněli režimu problémy jaderné energetiky, ekologie a kvality života Bělorusů". Záštitu nad opozičními akcemi převzala Světlana Alexijevičová, rusky píšící běloruská spisovatelka oceněná Nobelovou cenou.