Ukrajina obvinila Rusko z invaze na jihovýchodě země

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě svého území. Vyhradilo si přitom právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. Ruské síly dnes obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, což je zřejmě první takový přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.

Ukrajinské ministerstvo obrany původně uvedlo, že ukrajinská armáda zabránila ruským ozbrojeným silám proniknout na úzký pruh ukrajinského území, které přiléhá ke Krymu, v Chersonské oblasti.

Mluvčí pohraniční stráže Oleh Slobodjan později řekl, že informace ministerstva jsou již zastaralé. Kontingent zhruba 120 vojáků podle něj obsadil stanici pro distribuci zemního plynu ve vesnici v Chersonské oblasti zhruba deset kilometrů od Krymu. Do oblasti, která je oddělena od Krymu úzkým průlivem, podle informovaných zdrojů nejprve dorazilo zhruba 60 ruských vojáků v doprovodu tří obrněných transportérů. Asi o dvě hodiny později přiletělo šest ruských helikoptér s dalšími 60 vojáky.

Podle ukrajinské pohraniční stráže však není situace tak vážná, jak ji vidí ministerstvo zahraničí. Představitelé pohraniční stráže řekli, že jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky. "V tomto okamžiku zde není žádná hrozba konfliktu," uvedla ukrajinskou pohraniční stráž.

Krymská proruská vláda k incidentu uvedla, že "domobrana" zabránila pokusu vyřadit z provozu plynovou stanici, která přestala dodávat plyn nemocnicím a domácnostem. V prohlášení, které citovala ruská tisková agentura Itar-Tass, vláda prohlásila, že kolem stanice se pohybovali maskovaní lidé, kteří pak utekli.

Napětí v rusko-ukrajinských vztazích se údajně už projevilo i na podněsterském úseku ukrajinsko-moldavských hranic. Podle agentury RIA Novosti tam ukrajinští pohraničníci odmítají povolit průjezd mužům s ruským pasem a nepropouštějí ani nákladní vozy a vlaky vezoucí zásoby určené ruským vojákům rozmístěným v Podněstří.

Postsovětské Moldavsko z větší části před druhou světovou válkou patřilo do tehdejšího rumunského království. Výjimku tvoří ruskojazyčné Podněstří, které na vyhlášení nezávislosti Moldavska po rozpadu Sovětského svazu zareagovalo vyhlášením - nikým neuznané - vlastní nezávislosti a od té doby se do svazku s Moldavany odmítá vrátit. Jejich "nezávislost" střeží "ruské mírové síly".

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov prohlásil, že si je jist, že konflikt na Ukrajině není studenou válkou. V rozhovoru pro televizní stanici Ren-tv upozornil na vzájemnou ekonomickou závislost Ruska a Západu. "Máme zájem o rozvoj spolupráce a nebyli bychom rádi, kdyby to, co se děje na Ukrajině, mělo opačný účinek," prohlásil.

Protest paralympiků

Ukrajinští sportovci na paralympijských hrách v Soči našli způsob, jak protestovat proti ruské intervenci na Krymu. Při vyhlášení vítězů si většina handicapovaných sportovců z Ukrajiny zakryla rukama své medaile.

Ukrajinský tým se navzdory vpádu vojsk pořadatelské země paralympiády do části své vlasti rozhodl hry nebojkotovat. Hledal nicméně způsob, jak na situaci upozornit, aniž by na druhou stranu porušil pravidla zakazující politická gesta.

"Je to tichý protest. Bojujeme za mír pro všechny, protože situace na Ukrajině se nezměnila," řekla členka ukrajinské výpravy Natalija Harachová. "Dali jsme si ruce přes medaile, protože jsme nemohli dělat nic jiného. Pokud bychom demonstrovali nějakým jiným způsobem, pokud bychom něco řekli, tak bychom porušili pravidla. Nechceme, aby došlo k diskvalifikacím," dodala.

Handicapovaní ukrajinští sportovci na paralympijských hrách v Soči získali 21 medailí a před závěrečným dnem jim v hodnocení zemí patří třetí pozice.