Většina církví na Ukrajině společně vyzvala prezidenta Janukovyče, aby vetoval zákon posilující postavení ruštiny. K apelu se nepřihlásila jen pravoslavná církev, jejíž hlavou je moskevský patriarcha.
Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který ve značné části země fakticky povyšuje ruštinu na úroveň druhého úředního jazyka u soudů, ve školách a v dalších státních institucích. Kritici této právní normy se obávají, že bude znamenat omezení ukrajinštiny a příklon Ukrajiny směrem k Rusku. Ruština je mateřským jazykem většiny obyvatel východu a jihu Ukrajiny.
Zákon na Ukrajině vyvolal pouliční protesty a politickou krizi. Prezident Janukovyč, jehož Strana regionů zákon prosadila, dokonce svolal mimořádnou schůzku s představiteli parlamentu a nevyloučil předčasné volby. V parlamentu se kvůli zákonu nedávno strhla rvačka.
Zákon podle většiny církví povede k "enormním konfliktům a zhroucení státu". Text podepsali metropolita pravoslavné církve kyjevského patriarchátu Filaret, hlava řeckokatolické církve Ukrajiny, jíž je velkoarcibiskup kyjevský Svjatoslav Ševčuk, a nejvyšší ukrajinští představitelé katolické církve, protestantů i muslimů.
Podobně jako ve středu protestovala v Kyjevě proti zákonu i dnes zhruba tisícovka opozičních aktivistů, kteří tvrdí, že tento porávní předpis částečně vytlačí ruštinu, protože miliony rusky hovořících Ukrajinců nebude mít motivaci učit se ukrajinsky.
Demonstrace se zúčastnili hlavně studenti oblečení v tradičních vyšívaných košilích, mávali národními vlajkami a provolávali hesla jako "Nedopusťme rozštěpení Ukrajiny!".
Mezi demonstranty bylo i sedm opozičních poslanců, kteří na protest proti zákonu ve středu zahájili hladovku, a boxerský šampion Vitalij Kličko, který je vůdcem nové strany Udar.
Protesty z vězení podpořila i vězněná expremiérka Julie Tymošenková. "Janukovyč vyhlásil válku nejen opozici a určitým demokratickým hodnotám, ale i nezávislé Ukrajině jako takové," napsala na svých webových stránkách.
