Moskevský městský soud v odvolacím procesu snížil bývalému ropnému magnátovi Michailu Chodorkovskému a jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi trest ze 14 na 13 let. Rozsudek je tím pravomocný. Proces byl v Rusku i ve světě ostře sledován, protože osud nejznámějšího ruského vězně je považován za indikátor případných změn v ruské politice.
Chodorkovskij stával v čele největšího soukromého ropného koncernu Jukos, než jej stát dodatečnými daňovými požadavky přivedl k bankrotu. Od roku 2003 si odpykává trest za podvody a daňové úniky, jichž se údajně jako šéf Jukosu dopustil. Ještě předtím, než osmiletý trest vypršel, začal v Moskvě druhý proces a koncem loňského roku mu soud za údajnou krádež obrovského objemu ropy a zpronevěru stamilionových částek vyměřil další léta ve vězení.
Opozice vidí v nejznámějším ruském vězni oběť Vladimira Putina; zatčení, odsouzení a bankrot Jukosu následovaly poté, co se magnát znelíbil Kremlu kvůli své finanční podpoře poskytované opozici i kvůli vlastním politickým ambicím. Vážné pochyby nad moskevskými procesy vyjadřoval rovněž Západ.
Obhajoba se proti prosincovému verdiktu odvolala a žádala, aby byl verdikt zrušen jako nezákonný a neopodstatněný; naopak prokurátoři požadovali, aby odvolací soud potvrdil prosincový rozsudek a ponechal trest beze změny. Sám Chodorkovskij o milost a zmírnění trestu nežádal. "Absurdita obvinění a rozsudku je zjevná. Rozporů je tolik, že stačí na ukončení případu o zpronevěrách kvůli tomu, že trestný čin se nestal," prohlásil. Na místě je "buď zrušit rozsudek - a pak skončí tato ostuda; anebo se připojit k zločincům, kteří na zákon kašlou," řekl soudcům.
Při odvolání Chodorkovského a Lebeděva v roce 2005 proti prvnímu verdiktu soudci také snížili původní trest z devíti na osm let vězení.
