V Rusku odkryli síť mučitelů. Kdo posílal lidi do gulagů?

Zahraničí
24. 11. 2016 14:01
Databáze se týká období, kdy vrcholily represe režimu Josifa Stalina.
Databáze se týká období, kdy vrcholily represe režimu Josifa Stalina.

Ruská skupina obránců lidských práv Memorial v internetu zveřejnila databázi desetitisíců pracovníků bývalé sovětské tajné služby NKVD, kteří v obávané represivní organizaci působili v letech 1935-39. Oznámil to ve čtvrtek spolupředseda Memorialu Jan Račinskij. Databáze se týká období, kdy vrcholily krvavé represe režimu Josifa Stalina proti domnělým i skutečným odpůrcům.

Na veřejnost se tak dostávají personální údaje bezmála 40 tisíc lidí zapojených do komunistických bezpečnostních složek. Autoři databáze podle Račinského čerpali z archivních dokumentů NKVD, zejména ze zpráv o vyznamenávání, povyšování nebo propouštění zaměstnanců tajné služby. Lidový komisariát vnitra (NKVD) byl v sovětské éře centrálním represivním orgánem, organizace působila v letech 1934 až 1946. Příslušníci NKVD systematicky likvidovali jakékoli známky odporu, využívali rozsáhlé sítě donašečů a měli právo vykonávat rozsudky bez soudu. Do kompetence NKVD patřil i vězeňský systém Gulag, pohraniční vojsko, rozvědka a armádní kontrarozvědka. Po druhé světové válce se z NKVD stalo ministerstvo vnitra.

Pozůstalí po obětech stalinismu se podle Memorialu mohou dopátrat údajů o mučitelích a vrazích svých předků. Sestavení databáze je podle organizace "podstatným krokem k hlubšímu studiu tragické historie Ruska ve 30. letech 20. století". Kreml se ve čtvrtek ke zveřejnění dosud utajovaných dat postavil rezervovaně. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov období 30. let označil za "citlivé téma" a řekl, že na krok Memorialu mohou existovat různé, ba protichůdné názory. O oficiálním stanovisku ruského vedení se ale šířit nehodlá.

Memorial je nejstarší organizací, která se v Rusku a dřívějším SSSR zabývala a dodnes zabývá ochranou občanských lidských práv. V jejím vedení působily nejslavnější osobnosti sovětského disentu v čele s Andrejem Sacharovem nebo Ljudmilou Alexejevovou. V poslední době se Memorial stal terčem ústrků ze strany ruských úřadů. Organizace byla zařazena na seznam "zahraničních agentů", což má veřejnost varovat, že je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale tento návrh loni zamítl.

Autor: ČTK Foto: archiv

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ