Ruské sympatie v americkém souboji o Bílý dům jsou spíše na straně Baracka Obamy než jeho republikánského soupeře. Vyplývá to, alespoň na první pohled, z průzkumů veřejného mínění. Většina Rusů však nemá jasného favorita a podobně je tomu zřejmě i v Kremlu.
Kupříkladu podle ankety nezávislého centra Levada, zveřejněné o víkendu, by 27 procent Rusů uvítalo v Bílém domě černošského demokrata, zatímco podpora pro Johna McCaina je jen poloviční, 15 procent. Avšak 29 procent odpovědělo "ani jednoho" a stejný počet neví. Pokud jde o stranický dres, 39 procent považuje za lepší partnery pro Rusko demokraty a jen 11 procent republikány. Ale celá polovina dotázaných byla nerozhodnutá.
"Buďme upřímní: zatímco mezi většinou neameričanů se Obama těší pozoruhodné popularitě, většina Rusů zřejmě hledí na kandidáta demokratů se skepsí, podezíravostí, antipatií, popřípadě vším dohromady," napsal v listu The Moscow Times Američan, který sovětský a posléze ruský přístup k etnickým a rasovým menšinám zažil na vlastní kůži.
Nelze ani zapomínat na to, že po konfliktu na Kavkaze, kdy ruská vojska na pokus Tbilisi ovládnout odštěpeneckou Jižní Osetii odpověděla tažením do Gruzie, se vztahy mezi Ruskem a Západem dostaly na nejmrazivější bod od konce studené války. Nyní se dvě třetiny až tři čtvrtiny Rusů podle průzkumů stavějí k USA nepřátelsky, ačkoli ještě počátkem léta to byla necelá třetina a polovina hleděla na Ameriku kladně.
V neděli na 10 tisíc přívrženců prokremelského mládežnického hnutí úspěšně zablokovalo dopravu v centru Moskvy demonstrací proti americké zahraniční politice před velvyslanectvím USA.
"Ať vyhraje jeden či druhý, nový americký prezident bude dělat Rusku problémy. Za McCaina by však 'ruská otázka' a rozšiřování NATO byla vyhrocenější," míní politolog Nikolaj Zlobin z washingtonského World Security Institute. Jedním dechem však dodává, že americko-ruské vztahy se za éry George Bushe natolik zhoršily, že další vývoj příliš nezávisí na tom, kdo vlastně v Bílém domě bude.
Zlobin se shoduje s šéfredaktorem časopisu Rusko v globální politice Fjodorem Lukjanovem, že hlavní starostí nového amerického prezidenta nebude Rusko, ale Bushovo dědictví, úpadek americké moci ve světě a hospodářská krize.
Kardinální problém v podobě nedostatku důvěry mezi Moskvou a Washingtonem do budoucna věští nové nebezpečné situace, s kterými si bude muset poradit ať nezkušený Obama, či ostřílený "jestřáb" McCain, dodává Michail Děljagin, ředitel liberálního Institutu 
problémů globalizace. Obama mu připomíná tak trochu "amerického Gorbačova" a obává se, že to může být problém. "Nové konflikty mohou propuknout nikoliv z jeho síly, ale slabosti," upozorňuje.
Tradičně, už od dob sovětského vůdce Leonida Brežněva, Moskva uzavírala klíčové dohody spíše s antikomunistickými republikány v Bílém domě, připomíná expert Dmitrij Babič. V republikánech se dokonce zhlédla strana Vladimira Putina Jednotné Rusko, která prý byla budována podle amerického vzoru, jak svého času tvrdil předseda Dumy Boris Gryzlov.
Avšak tato náklonnost zůstala neopětována - a Moskva přijala jako urážku McCainovy výpady v kampani, jako byla jeho slova o "ruské agresi" proti Gruzií či o iniciálách KGB, které "uviděl" v Putinových očích.
Předseda zahraničního výboru Dumy Konstantin Kosačov se vzápětí nechal slyšet, že by Moskva dala přednost Obamovi, jehož nedostatek zkušeností se zahraniční politikou se může ukázat předností. "McCain se jako politik formoval v letech sovětské hrozby a ještě si neuvědomuje, jak moc se liší současné Rusko od Sovětského svazu," prohlásil. Diplomaticky však dodal, že Moskva bude spolupracovat s novým americkým prezidentem, ať se jím stane kdokoliv.
I v Kremlu si podle kremlologů uvědomují, že McCainova rétorika se může lišit od pragmatické politiky ostříleného politika, pokud se do Bílého domu dostane. Oba kandidáti vícekrát ujišťovali, že si novou "studenou válku" s Ruskem nepřejí.
Dosavadní vůdci Ruska a Spojených států Vladimir Putin a George Bush zažili studenou válku na vlastní kůži - Putin jako agent tajné služby KGB v bývalé NDR a Bush v Národní gardě v Texasu, když už nenarukoval do Vietnamu, kde válčil a byl sestřelen McCain. Medveděv, který byl v 80. letech studentem a posléze učitelem práv, může být považován za prvního "postkomunistického" vůdce Ruska, podobně jako Obama v případě USA. Oba se tak podle optimistů mohou stát představiteli nové generace politiků v novém světě, ve kterém by USA a Rusko měly spíše spolupracovat než soupeřit.
Foto: AFP, archiv
