Dosud neznámý videozáznam ukazuje, že krvavou tragédii v Beslanu v roce 2004 rozpoutaly bezpečnostní síly tím, že začaly střílet na školu plnou rukojmích obklíčenou teroristy. První výbuch nezpůsobili uvnitř školy teroristé, jak uvádí ve svých závěrech oficiální vyšetřovací komise, ale přišel zvenčí. Tvrdí to výbor Beslanské matky sdružující příbuzné obětí, který dostal nedávno anonymní videonahrávku poštou a seznámil s ní novináře.
Základní školu v severoosetském Beslanu obsadili 1. září 2004 teroristé a zajali více než tisíc lidí, které tři dny a dvě noci drželi násilím v tělocvičně bez vody a jídla. Při zmatené osvobozovací akci speciálních ruských jednotek nebo v jejím důsledku zahynulo 332 osob, z toho 186 dětí.
Výbor Beslanské matky tvrdí, že video podporuje jejich přesvědčení, že bezpečnostní síly vypálily na tělocvičnu dva granáty, které vyvolaly požár a ten potom zachvátil celou budovu.
"Proč stříleli, když v té tělocvičně byly děti?" řekla šéfka výboru Zuzana Dudijeová novinářům poté, co byl film promítnut minulý týden v místním kulturním středisku. Úřady se podle ní snaží zakrýt skutečnou pravdu o selhání bezpečnostních sil při akci.
Nechuť k dialogu
"Úřad prokurátora odmítá nebo ignoruje všechny naše dotazy a tvrdí, že za to, co se v beslanské škole stalo, nesou plnou odpovědnost teroristé," řekla Dudijevová. "My s tím nesouhlasíme a hledáme nové důkazy." Agentuře Reuters se nepodařilo získat komentář úřadu prokurátora k tvrzení beslanských matek.
Podle oficiální verze více než třicet útočníků, kteří 1. září 2004 obsadili základní školu v Beslanu, bylo odhodláno způsobit co největší ztráty na lidských životech. Téměř všichni teroristé byli při osvobozovací akci na místě zabiti; jediný živý zajatý, Nur-paša Kulajev, byl později odsouzen k doživotnímu vězení.
Na filmu, který byl zřejmě natočen ruční kamerou, je vyznačeno datum 3. září, tedy třetí den obklíčení, který vyústil v krvavou tragédii. Na jednom záběru pořízeném kolem třetí hodiny odpoledne se ozývají dva výbuchy a začíná vytrvalá střelba z automatických zbraní. Nad budovou se vznáší obrovský oblak kouře. Před šestou hodinou večer, když krize skončí, vyšetřovatelé prohlížejí některé nastražené výbušniny, které neexplodovaly a leží na stole v jedné místnosti.
Je slyšet hlas, který říká: "Říkají, že byly dvě exploze, je jedna díra ve zdi. Tu díru ale nezpůsobil tento druh výbušniny. Zřejmě někdo vystřelil." Mnoho obětí ale nemá žádná zranění po šrapnelu, dodává hlas.
Druhá nálož nevybuchla
Další ráno uniformovaný vyšetřovatel prohlíží mrtvoly ve školní tělocvičně, kde pod plachtou leží spálená a zohavená těla. Na záběru je vidět, jak ukazuje, že velká skupina obětí zemřela pod basketbalovým košem, kde explodovala jedna výbušnina. Říká však také, že druhá výbušnina už neexplodovala. Potom upozorňuje na díru v podlaze u zdi, kterou podle něho způsobila výbušnina. Na dalších záběrech je vidět velká díra ve zdi.
"Už dlouho se snažíme zjistit, jak došlo k první explozi, a tento videozáznam dokazuje, že exploze nastaly mimo budovu," řekla Dudijevová.
Její interpretace se shoduje se zprávou ruského poslance Jurije Saveljeva, experta na exploze, který byl členem oficiální vyšetřovací komise. Ten loni na podzim zveřejnil i svoji vlastní zprávu. Uvedl v ní, že chaotickou osvobozovací akci odstartovaly ruské bezpečnostní síly, které na školu vypálily granáty, a rozpoutaly tak sérii smrtících explozí.
Pozůstalí po obětech tragédie v beslanské škole odmítají závěry oficiální vyšetřovací komise a domáhají se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podali na Rusko stížnost a obviňují ho, že porušilo čtyři články evropské konvence o lidských právech: právo na život, respektování soukromého a rodinného života, právo na účinnou obranu před soudy a právo na svobodu vyjadřování.
Foto: archiv
