Francouz Napoleon Bonaparte je často považován za největšího vojevůdce všech dob. I on se ale dopustil osudové chyby, kterou bylo tažení do Ruska. To vyvrcholilo před 200 lety, 14. září 1812, kdy francouzský císař vstoupil do Moskvy. Dobytí ruské metropole ale rozhodně nebylo Napoleonovým triumfem. Rusové opuštěnou Moskvu údajně zapálili a město lehlo popelem.
Dodnes ale panují spory o to, zda byl požár důsledkem ruské sabotáže, nebo šlo o nešťastnou náhodu. Zima a nedostatek potravin nakonec přinutily Napoleona k návratu, který vyústil v úprk. Císař pak v prosinci 1812 své vojáky, na něž zle dorážely ruské jednotky, opustil a odjel do Paříže.
Bilance francouzského tažení v Rusku byla tragická. Podle historika Richarda Riehna čítala francouzská armáda na počátku invaze 685 tisíc mužů, z nichž se v prosinci 1812 z Ruska vrátilo necelých 70 tisíc. Francouz Charles Minard v roce 1869 odhadoval, že z původních 422 tisíc vojáků jich přežilo dokonce jen 10 tisíc.
Krach tažení do Ruska byl předzvěstí Napoleonova pádu. V říjnu 1813 byl francouzský císař poražen v bitvě u Lipska, načež musel odejít do vyhnanství. Z něj se sice na jaře 1815 vrátil, ale po třech měsících byl definitivně sražen z trůnu v bitvě u Waterloo.
Zhruba 130 let po Francouzích si na Rusku vylámala zuby také armáda nacistického Německa.
