Nezávislé republiky
Východ Ukrajiny se bouří, krizi spěšně řeší dipomaté

Znepokojivý scénář ne nepodobný březnovým událostem na Krymu v pondělí na východě Ukrajiny rozehráli proruští radikálové, kteří vyhlásili dvě nezávislé republiky a požádali o ruskou pomoc. Akce separatistů Moskva podpořila voláním po federalizaci a neutralitě západního souseda. Situaci má zklidnit mezinárodní konference, na níž se večer dohodli ministři zahraničí při spěšných telefonických konzultacích.

Proruští separatisté v pondělí v Doněcku vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země, a vzápětí požádali o ruskou vojenskou pomoc. Vlastní Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově. Oznámili, že jako "alternativní poslanci" přebírají exekutivní pravomoc zastupitelstva. Rusko chtějí požádat, aby dohlíželo na předpokládané referendum.

V Luhansku vzbouřenci drží místní kanceláře ukrajinské tajné služby SBU a zmocnili se skladu zbraní.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v televizním vystoupení označil dění na východě země za "druhou fázi ruské speciální operace proti Ukrajině" a pohrozil separatistům protiteroristickým zásahem.

Ukrajina v reakci na zostření situace posílila ostrahu hranic s Ruskem. Ministerstvo obrany nad hraniční regiony vyslalo k cvičným letům bojové stroje. V předsednictvu ukrajinského parlamentu podle médií čeká na projednání návrh vyhlásit ve třech východoukrajinských oblastech výjimečný stav.

Útoky separatistů Moskva doprovází zesíleným hospodářským a diplomatickým tlakem. Ministr zahraničí Sergej Lavrov s ruskou představou o řešení ukrajinské krize telefonicky seznámil ministry zahraničí Německa a USA Franka-Waltera Steinmeiera a Johna Kerryho. Moskva žádá federalizaci Ukrajiny a záruky její neutrality a rovněž "speciální status" pro ruský jazyk. Jakékoli jiné řešení podle Lavrova uvrhne Ukrajinu do chaosu a dalších krizí.

Kerry Lavrovovi odpověděl, že vývoj na Ukrajině sleduje se znepokojením a upozornil, že události na východě země nemusejí být spontánní. Rusko by se podle něj mělo veřejně distancovat od separatistů, sabotérů a provokatérů. Horečná diplomatická jednání v pondělí doplnil i telefonát mezi Lavrovem a ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou. Lavrov v něm zdůraznil, že použití síly na východě Ukrajiny je pro Moskvu nepřijatelné.

Výsledkem ministerských konzultací je rozhodnutí, že během příštích deseti dnů se sejde konference o řešení ukrajinské krize za účasti zástupců USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska. Rozhodnutí o datu a místu schůzky zatím nepadlo.

Obchodní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se mezitím dál zhoršují. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů oznámil, že pozastavil dovoz mléčných výrobků od šesti ukrajinských výrobců. V Kyjevě spočítali, že ztrátou poloostrova Krym přišla Ukrajina o přírodní zdroje a další přírodní bohatství v hodnotě 127 miliard hřiven (218,5 miliardy korun).

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že od úterý omezí přístup ruských diplomatů do prostor centrály NATO v Bruselu. Jde o důsledek rozhodnutí ministrů zahraničí aliančních zemí z minulého týdne o zastavení praktické civilní i vojenské spolupráce s Moskvou kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi. Velitelství na okraji Bruselu tak bude moci nadále stejně snadno jako dosud navštěvovat jen šéf stálé ruské delegace u NATO, jeho zástupce a dva členové personálu mise.