Dvojí metr
Západ zavírá oči. Teror i cenzura na Ukrajině

Cenzura, represe, vraždy, útoky na základní práva... V ukrajinsko-ruské krizi se takové věci v západním tisku a ve vyjádřeních západních politiků většinou připisují Moskvě. Ale i proevropská vláda a parlament v Kyjevě schválily v minulých měsících zákony, jež omezují lidská práva, připomíná rakouský magazín Profil.

Například zákaz komunistů anebo prohlášení západoukrajinských partyzánů národními hrdiny.

Zabijáci na Ukrajině také pořádají hony na příslušníky proruské opozice. Zatímco nedávná vražda ruského opozičníka Borise Němcova vyvolala (nejen) na Západě ohromné rozhořčení a verbální útoky proti vládě prezidenta Vladimíra Putina, o aktuální sérii zjevně politicky a nacionálně motivovaných vražd na Ukrajině se západní média zajímají spíše okrajově. Pokud vůbec.

K zavražděným se nejnověji zařadil novinář, kritik ukrajinské vlády a Majdanu Oles Buzina. Před ním zastřelili Olega Kalašnikova, vedoucího funkcionáře Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Reakce na tyto mordy ze strany kyjevských vládců byla chladná a připomínala až cynické komentáře, které po smrti Němcova vydával Kreml. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka šlo o "provokaci".

Pokud jde o zmíněnou cenzuru a represe ze strany Kyjeva, z Evropské unie nevzešly žádné protestní nóty, konstatuje Profil. Rakouský magazín se na to zeptal Federici Mogheriniové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Úředníci odpověděli opatrně.

Mluvčí Mogheriniové uvedl, že jestli je zákon, zvláště o zákazu komunismu, v souladu se svobodu názorů, se nyní zkoumá. V demokratické společnosti musí ale každý podobný zákon odpovídat nezbytné politické nutnosti a musí být ve vztahu s legitimními cíli, stojí v prohlášení mluvčího.

Co to přesně znamená, tak na tento dodatečný dotaz zatím Profil nedostal odpověď. Nicméně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mezitím každopádně protestuje proti různým opatřením.

Kyjev například postupuje "příliš excesivně" proti ruským novinářům, kritizovala koncem února pověřenkyně OBSE pro média Dunka Mijatovićová.

Kyjev má ve věci jasno. Od propuknutí ukrajinské krize prý ruská média zahájila bezpříkladnou kampaň proti ukrajinské vládě. Omezená svoboda tisku v Kyjevě je tudíž především jedno - obrana v nouzi proti propagandě Moskvy.

Legitimuje to ale Ukrajinu k tomu, aby vedla podobnou politiku? ptá se magazín Profil. A snaží se blíže podívat na některá sporná rozhodnutí. Týden.cz z nich několika vybírá:

Jsou to hrdinové

Po podpisu prezidentem Porošenkem má vstoupit v platnost zákon o právním statusu účastníků boje za nezávislost Ukrajiny v 20. století, který přijala ho 9. dubna Nejvyšší rada, ukrajinský parlament.

Posmrtně se národními hrdiny stanou bojovníci z Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Problémem je, že spolupracovali s nacisty, tvořili páteř SS divize Galizien-Haličina a mají na svědomí minimálně milion obětí, včetně dvou set tisíc Poláků.

Goodbye Lenin

Další zákon o odsouzení komunistického a národně socialistického totalitního režimu na Ukrajině a zákaz propagandy jejich symbolů také čeká na Porošenkův podpis. Na úroveň se v něm stavějí symboly sovětské a nacismu. Pokud legislativa vstoupí v platnost, měly by se mimo jiné během šesti měsíců přejmenovat ulice, vesnice a města, jejichž název má sovětský původ.

Jde třeba o milionové město Dněpropetrovsk a dlouhou řadu dalších. Týká se to především regionů na jihu a jihovýchodě země, kde se mnozí obyvatelé dívají na památku Sovětského svazu poměrně pozitivně. Zatím je nejasné, co všechno by měl zákon zahrnovat.

Například pomníky, jež připomínají vítězství Rudé armády za Velké vlastenecké války, by zbořeny být neměly.

Reportéři v hranicích

Letos 12. února odebral ukrajinský parlament zhruba stovce zástupců ruských médií akreditace. Do veřejných ukrajinských institucí včetně ministerstev nesmějí od té doby vstoupit především pracovníci ruských sdělovacích prostředků.

Z Ukrajiny jsou opakovaně vykazováni ruští žurnalisté, je jim zakazován vstup do země, jsou zatýkáni či je jim vyhrožováno. Jak už bylo zmíněno, došlo dokonce k vraždě. Stále znovu se diskutuje o úplném zákazu ruských "propagandistických" médií včetně televizí.

Loni na podzim byl zakázán přenos patnácti ruských televizních stanic přes ukrajinskou kabelovou a televizní síť.