Zděšení a údiv některých ruských expertů vyvolala úterní informace listu Moskovskij komsomolec, že za katastrofu letadla Jak-42 u města Jaroslavl může triviální chyba pilota. Posádka letadla s hokejovým týmem na palubě prý neodblokovala omezovač obrátek, a sama tak snížila tah motorů na úroveň nedostatečnou pro vzlet. Ruský bulvár se odvolává na anonymní zdroje stojící mimo vyšetřování, ale přesto někteří odborníci fatální omyl s "ruční brzdou" nevylučují. "V ruském letectví je dnes už všechno možné," tvrdí například zkušební letec Sergej Knyšov.
Ze zvukových záznamů černé skříňky se podle zdroje Moskevského komsomolce dá usuzovat, že nevolností postižený kapitán Andrej Solomencev předal řízení druhému pilotovi Igoru Ževelovovi, aniž by omezovač obrátek odblokoval. Zdroj nevylučuje, že si piloti během startu chyby všimli a brzdu uvolnili. Pro dosažení potřebné rychlosti už ale bylo pozdě.
Pro zkušebního pilota Knyšova je verze šířená ruským bulvárem jen těžko k uvěření. "Zajištěného omezovače prostě není možné si nevšimnout. Při dnešní úrovni výcviku pilotů a hrůzném stavu ruského letectva je možné všechno. Druhý pilot je dnes v letadlech prakticky nulová veličina." Server Newsru.com k tomu v komentáři napsal, že v automobilech se o rozjezd se zataženou ruční brzdou pokoušejí "jen blondýny".
Knyšovův kolega Alexandr Akimenkov na serveru Gazeta.ru verzi s ruční brzdou přímo vylučuje. Se "zataženou ruční brzdou" podle něj Jak-42 prakticky nemohl vzletět, protože sílící tah motorů směřující proti omezovači by prý kola od podvozku odtrhl.
Veteráni, nebo zelenáči?
O zkušenostech a délce praxe obou pilotů havarovaného stroje ruská média přinášejí rozporuplné informace. Podle některých měl kapitán nalétáno téměř sedm tisíc hodin, druhý dokonce dvojnásobek. Značnou část z nich přitom absolvovali právě v pilotní kabině jaků.
Server Lifenews.ru naopak s odvoláním na experty označuje praxi posádky za nedostatečnou. Druhý pilot Ževelov prý teprve nedávno na Jak-42 "přesedl" ze stroje Jak-
Zkušební letec Vadim Bazykin označil praxi posádky za "katastrofálně nedostatečnou". Hlavní záhadou však podle něj zůstává, proč letoun, který se choval nestandardně, piloti nezastavili, byť na poslední chvíli a s pravděpodobností kolize. "Nasnadě je ta nejjednodušší odpověď - neměli dost zkušeností," uvedl Bazykin.
Kromě analýzy černých skříněk je podle ruského tisku zřejmé, že klíčovou se za těchto okolností může stát výpověď palubního inženýra Alexandra Sizova, který jediný havárii přežil. Jeho stav se sice postupně zlepšuje – ve středu ho lékaři označili za "vcelku uspokojivý" -, ale vyšetřovatele k němu zatím nepouštějí. Nejdříve se tak prý stane kolem víkendu.
Oficiální tečku za vyšetřováním udělá až úřední výnos ruského Mezistátního leteckého výboru, který je zkoumáním případu pověřen. Některá média nevylučují, že se tak může stát už ve středu.
Ruským vyšetřovatelům se už podařilo identifikovat poslední dvě oběti leteckého neštěstí; proces identifikace a předání těl příbuzným tak byl dokončen, sdělil agentuře Interfax oblastní vyšetřovací úřad.
