Největší úlomky meteoritu, jehož páteční pád zranil stovky lidí a vyvolal paniku v okolí uralského města Čeljabinsk, leží na dně jezera Čebarkul. Podle ruských odborníků se zatím podařilo nalézt jen milimetrové části, které jsou rozesety na poměrně velké ploše v okolí jezera.
Šéf pátracího týmu Viktor Grochovskij v pondělí ruským novinářům řekl, že většina dosud objevených úlomků ležela na sněhu v těsné blízkosti osmimetrového otvoru, který zřejmě největší meteorit vytvořil při pádu na zamrzlou hladinu jezera. Velikost žádného z úlomků ale nepřekračuje několik milimetrů.
Podle odborníků se nad Uralem rozpadl chondrit, kamenný meteorit, který obsahuje asi deset procent železa. Meteorit pravděpodobně dostane jméno podle jezera Čebarkul a stejnojmenného města.
Samotné jezero v pondělí opustili průzkumníci z ministerstva pro mimořádné události, ale celá oblast je nadále nepřístupná a střeží ji zesílené oddíly policie. Na dno jezera se už spustili potápěči, ale jejich pátrání po větších zbytcích vesmírného tělesa zatím výsledky nepřineslo. Vědci tvrdí, že objekt se po vstupu do atmosféry rozpadl na sedm větších částí, které se při průletu hustou vrstvou ovzduší dál dělily na menší částečky.
Ostražitost policistů střežících okolí jezera je podle médií na místě, protože do oblasti se vydali "zlatokopové" ve snaze úlomky meteoritu najít a výhodně zpeněžit. Podle agentury ITAR-TASS ruská policie prověřuje už řadu případů, kdy neznámé osoby prostřednictvím sociálních sítí nabízejí k odkoupení "autentické" úlomky čeljabinského meteoritu. Jejich cena se pohybuje od 10 tisíc do půl milionu rublů (až 315 tisíc korun).
V Čeljabinsku, průmyslovém městě s více než milionem obyvatel, zatím za silných mrazů intenzivně pokračuje odstraňování škod. Podle místní radnice se podařilo zasklít okna v 3500 budovách, v dalších asi 1200 domech zasklívání skončí v nejbližších dnech.
Vyplatit štědrou kompenzaci chce postiženému městu ruský prezident Vladimir Putin. Podle mluvčího Kremlu nařídil vládě, aby poslala do uralského města půl miliardy rublů k pokrytí výdajů na opravy poškozených domů. Podle gubernátora Čeljabinské oblasti Michaila Jureviče zatím veškeré výdaje kryje oblast ze svého účtu.
Záchranáři v pondělí vydali zpřesněnou bilanci páteční pohromy. Ve zhruba 4700 domech, v nichž tlaková vlna zničila okna, žije 100 tisíc rodin, které byly ve zlomku vteřiny vystaveny až pětadvacetistupňovým mrazům. Mezi poškozenými budovami bylo 671 škol a 235 zdravotnických zařízení. Ve školách se už učí, provoz v klinikách ani v nemocnicích nebyl přerušen.
Celkové škody se odhadují na jednu miliardu rublů (přes 630 milionů korun).
O lékařskou pomoc požádalo celkem 1240 lidí včetně 299 dětí, oznámila agentura ITAR-TASS s odvoláním na zdravotníky.
V nemocnicích zůstalo s vážnějšími zraněními 52 lidí, z toho 13 dětí. Jako středně těžké hodnotí lékaři zranění 21 lidí.
V ruských odborných kruzích se mezitím rozvinula diskuse o možné ochraně před podobnými událostmi. Agentura RIA Novosti napsala, že experti kosmické agentury Roskosmos ve spolupráci s pracovníky Ruské akademie věd rozpracovali program ochrany před ohrožením z kosmu, jehož součástí je i systém včasného varování před pádem kosmických těles.
Pokud by byl program realizován, během příštích deseti let by si vyžádal asi 58 miliard rublů. Vedení Roskosmosu už údajně program schválilo, ale návrh na jeho realizaci leží na stole vicepremiéra Dmitrije Rogozina, který v ruské vládě odpovídá za kosmický výzkum a zbrojení. O dalším osudu návrhu se nic neví.
