Kyjev závažně porušuje ujednání ze Ženevy z minulého týdne, neboť nechce zakročit proti radikálům a není schopen vytlačit demonstranty z centrálního náměstí v metropoli. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zároveň označil nedělní násilnosti u východoukrajinského města Slavjansk za zločin. Při přestřelce tam podle ukrajinského ministerstva vnitra zahynuli tři lidé, ruská média i proruští separatisté udávali až pět obětí. Zatím není jasné, kdo za útokem stál.
Vyjednávač Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Mark Etherington se mezitím poprvé sešel s vůdcem proruských separatistů a samozvaným starostou Slavjanska Vjačeslavem Ponomarjovem. Etherington se během dvouhodinového rozhovoru Ponomarjova zeptal, zda se se svou skupinou podřídí ženevské dohodě z minulého týdne, na jejímž základě se Rusko a Ukrajina dohodly, že ozbrojení aktivisté obou stran by měli odevzdat zbraně a vyklidit obsazené veřejné budovy.
Etherington doprovázený týmem tuctu lidí ale novinářům neprozradil, jak separatistický vůdce na položenou otázku zareagoval, a nesdělil ani jiné podrobnosti. Pouze dodal, že se také ptal na osud lidí, zadržených ve Slavjansku, včetně předchozí starostky a zadržené ukrajinské novinářky, na zprávy o týrání příslušníků romské menšiny a na podrobnosti k nedělní přestřelce.
Události ve Slavjansku podle Lavrova ukazují, že prozápadní ukrajinská vláda nemá zájem dostat radikály pod kontrolu. Rusko i separatisté obviňují z nedělních násilností ukrajinský krajně pravicový Pravý sektor, který byl jednou z hybných sil demonstrací proti svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.
Naproti tomu ukrajinské úřady nevylučují, že incident může mít kriminální pozadí, neboť na neklidném separatistickém východě prý v posledních týdnech výrazně vzrostla zločinnost. Kyjev také vyslovil "znepokojení" nad tím, že Moskva již k závěrům dospěla, když odpovědnost připsala ukrajinským radikálům. Ukrajinské úřady případ stále vyšetřují.
Separatisté ve Slavjansku, kteří se vedení města ujali, vyhlásili zákaz nočního vycházení. Noc na dnešek byla ve městě podle médií klidná.
Separatisté uvedli, že se neodzbrojí, dokud tak neučiní jako první ukrajinští nacionalisté z Pravého sektoru. "Kdo by se měl nejprve vzdát zbraní? Ať se Pravý sektor odzbrojí jako první, ať udělají první krok a uvidíme," řekl člen separatistické milice Jevgenij Gordik. "Potřebujeme dialog. To není dialog. To je monolog," dodal.
Dohoda z Ženevy, kterou Lavrov zmínil, je výsledkem jednání ministrů zahraničí USA, EU, Ruska a Ukrajiny. Účastníci jednání se ve Švýcarsku v uplynulém týdnu shodli, že násilnosti musí být zastaveny, demonstranti musí opustit okupované úřady a prostranství a že ukrajinská vláda je povinna provést ústavní reformy.
OBSE dosud rozmístila na Ukrajině asi stovku pozorovatelů a vyjednávačů a očekává, že jejich počet poroste. Mluvčí OBSE řekl, že členové mise navštívili na východní Ukrajině řadu budov obsazených separatisty s kopií ženevské dohody, aby jim vysvětlili situaci.
"Zkušenosti z kontrolních stanovišť a tak dále jsou rozličné a různé jsou i reakce na týmy. V Doněcku nebo Slavjansku jsou postoje tvrdé, ale v některých dalších oblastech jsou vstřícnější," řekl mluvčí Michael Bociurkiw. Ochota vyjednávat je prý větší v menších obcích.
Šéf mise OBSE Ertugrul Apakan upozornil, že obsazené budovy byly někde vyklizeny, a to například v přístavu Mariupol, kde minulý týden ukrajinská národní garda odrazila útok separatistů na jejich základnu.
