V boji proti globálnímu oteplování by mohla pomoci i distribuce antikoncepčních prostředků v rozvojových zemích, protože by se díky tomu mohl snížit růst počtu obyvatelstva. V úvodníku svého nejnovějšího čísla to píše britská lékařská revue Lancet.
Jeho autoři uvádějí, že o přístup k antikoncepci marně usiluje na 200 milionů žen. Důsledkem je 76 milionů nechtěných těhotenství ročně. Kdyby měly tyto ženy přístup ke kondomům nebo jiným antikoncepčním prostředkům, mohl by se růst populace snížit a možná by se zmenšil i tlak na životní prostředí.
Teď začíná debata o propojení populační dynamiky, zdraví a práv v oblasti sexu a reprodukce a klimatických změn, píší autoři. Poznamenávají, že v zemích, kde mají lidé přístup k prezervativům a jiné antikoncepci, má početnost rodin tendenci značně klesnout během jedné generace.
Země má teď přes šest miliard obyvatel. Očekává se, že v roce 2050 to bude devět miliard, přičemž o víc než 90 procent tohoto vzrůstu se postarají rozvojové země.
V úvodníku je citována britská studie, podle níž je rodinné plánování pětkrát levnější metoda boje proti klimatickým změnám než obvyklé technologie. Podle zprávy by každých sedm dolarů (asi 130 korun) utracených za základní rodinné plánování snížilo emise kysličníku uhelnatého o víc než tunu.
Foto: Profimedia
