O půlnoci místního času (v úterý v 6.00 SELČ) nabývá ve Spojených státech platnosti první vlna obnovených sankcí proti Íránu, které dřívější americká vláda Baracka Obamy zrušila po uzavření mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Prezident Donald Trump se letos v květnu rozhodl "katastrofickou" smlouvu vypovědět a sankce obnovit. Druhá vlna sankcí má začít počátkem listopadu, jejich obnovení může mít dopad i na české firmy.
V jaderné dohodě, kterou kromě USA podepsaly Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko, se Írán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Podle Trumpa je ale smlouva "děsivá a jednostranná" a Írán by měl s mezinárodním společenství dojednat dohodu novou. Teherán vypovězení smlouvy zažaloval u Mezinárodního soudního dvora.
První vlna sankcí se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Podle ministra zahraničí USA Mikea Pompea bude Washington sankce důsledně prosazovat a zůstanou v platnosti, dokud íránská vláda zásadně nezmění svou politiku.
Obnovením sankcí budou postiženy ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto firmy si v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které krok Bílého domu může zhatit.
Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity části českých firem v Íránu. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou. Naopak pro české podniky v těžařství a energetice bude obtížné se v Íránu udržet.
Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly, udržet dokument při životě. Brusel Trumpa vyzval, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července žádost odmítl. EU už v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly.
V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 280 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.
