Kdo po Gauckovi
Šedý dříč německým prezidentem?

Kdo se začátkem příštího roku stane německým prezidentem? Uvažuje se o ministru zahraničí Franku-Walteru Steinmeierovi ze sociální demokracie a také o předsedovi sněmovny Norbertu Lammertovi z CDU.

Když začátkem června oznámil současný prezident Joachim Gauck, že se už o další mandát ucházet nebude, vyvolalo to v koalici křesťanských a sociálních demokratů zděšení. Najít totiž kandidáta, na kterém by se shodla většina politiků, není snadné. Hlavu státu vybírá Spolkové shromáždění, sbor volitelů složený z 630 poslanců a stejného počtu zástupců spolkových zemí. Mezi 1260 členy nemá žádná ze stran výraznou většinu, a tak bývá volba výsledkem dohody.

Tak tomu bylo i v Gauckově případě. Evangelický farář z bývalé NDR po jejím pádu vybudoval ústav pro dokumentování zločinů komunismu, dodnes nazývaný Gauckův ústav. Ačkoli byl známý a oblíbený, prezidentem se stal napodruhé, až když získal dostatečnou politickou podporu. Teď se ale rozhodl definitivně skončit. Odůvodnil to vysokým věkem, nyní je mu 76 let, ke konci dalšího mandátu by překročil osmdesátku. "Přála jsem si druhé funkční období," komentovala jeho rozhodnutí kancléřka Angela Merkelová.

Neshody: Rusko a Trump

Najít adekvátní náhradu mezi nadstranickými osobnostmi se příliš nedaří, evangelický teolog Wolfgang Huber a předseda ústavního soudu Andreas Voßkuhle kandidaturu odmítli. Strany se proto začínají ohlížet do vlastních řad. Sociální demokraté (SPD) přišli s nápadem navrhnout ministra zahraničí. "SPD už má jednoho kandidáta: Franka-Waltera Steinmeiera," řekl vicekancléř a šéf strany Sigmar Gabriel v rozhovoru pro deník Bild.

Dnes šedesátiletý Steinmeier je žákem někdejšího spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který vládl v letech 1998 až 2005. Působil u něho jako šéf kanceláře, kde získal přezdívku Die Graue Effizienz - česky Šedá výkonnost, kvůli svému mimořádnému nasazení. Poté byl sedm let šéfem diplomacie, skoro dva roky zastával i funkci vicekancléře.

Jeho zahraniční politika je ale asi největší třecí plochou ve vládní koalici. Ministr zahraničí prosazuje názor SPD, že je třeba postupně rušit sankce proti Rusku. Vyjádřil se proti aktivitám NATO na východě Evropy, které prý jen vyostřují vztahy s Moskvou. "Neměli bychom dále vyhrocovat situaci chrastěním zbraní a válečným štvaním," řekl v nedělníku Bild am Sontag. Jasně vystoupil i proti americkému republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi, podle něho prý šíří "politiku strachu a izolace".

Kancléřka Merkelová a její CDU protiruské sankce podporují stejně jako přítomnost NATO na východě Evropy a vůči Trumpovi se chovají diplomaticky. Nelze se tedy ani moc divit, že se Steinmeier křesťanským demokratům nezamlouvá. Ve hře je jejich vlastní kandidát a asi nejvíce se mluví o předsedovi Německého spolkového sněmu Norbertu Lammertovi. Jeho předností je stálost a nekonfliktnost - Lammertovi je 67 let a od roku 1980 nepřetržitě sedí v parlamentu. V roce 2005 byl zvolen do jeho čela. Do konce října sice oficiálně popíral, že by se chtěl ucházet o prezidentskou funkci, ve svém obvodu v Porýní Vestfálsku ale už oznámil, že v roce 2017 nehodlá kandidovat do parlamentu. To jen posiluje spekulace, že se nakonec do boje o prezidentské křeslo pustí.

Oblíbenost nestačí

První kolo volby je naplánováno na 12. února. Steinmeier figuruje v čele žebříčků oblíbenosti politiků, a pokud by hlasování bylo přímé, podle průzkumů by vyhrál. Jenže na politické scéně za ním nestojí kromě CDU/CSU ani část levice. Straně Die Linke vadí pro změnu jeho spojení se Schröderem. Lammert by v případě kandidatury měl podporu kancléřky Merkelové, což je důležité. SPD a CDU/CSU podle některých informací uvažují o dohodě, že do voleb půjdou oba kandidáti a po prvním kole bude pokračovat jen ten, který nasbírá nejvíce hlasů.

Nakonec ale může být všechno jinak. Jsou tu totiž i další možní kandidáti z řad pravice: ministr financí Wolfgang Schäuble, ministryně obrany Ursula von der Leyenová a předsedkyně poslaneckého klubu bavorské Křesťansko-sociální unie Gerda Hasselfeldtová. Konkrétní jména by politici měli oznámit začátkem listopadu.