Především diskusemi o dalším postupu vůči Íránu bylo poznamenáno letošní generální shromáždění Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), které po týdenním zasedání skončilo ve Vídni. Agentura, která v současnosti sdružuje 144 členských států, si zároveň připomněla 50. výročí svého vzniku.
Zatímco představitelé Spojených států a dalších západních zemí požadovali tvrdý postup vůči Teheránu a vyhlášení "ostrých" sankcí, generální ředitel MAAE Muhammad Baradej spolu se zástupci Ruska a řady rozvojových států vyzýval mezinárodní společenství, aby poskytlo čas pro spolupráci mezi agenturou a Íránem. K vyhrocení atmosféry přispěly i výroky francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera o hrozící válce s Íránem.
Baradej vyjádřil znepokojení nad tím, že se v poslední době mluví stále častěji o používání násilí. Prohlásil, že nedávno uzavřený plán pro řešení otevřených otázek kolem íránského jaderného programu mezi Teheránem a MAAE potřebuje ještě dva až tři měsíce času. Po tu dobu žádal zdrženlivost a odklad nových rezolucí o sankcích. Důležité bude v tomto směru setkání zástupců pěti stálých členů RB OSN ve Washingtonu, které se má v předvečer zahájení všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN uskutečnit již o tomto víkendu.
V popředí pozornosti byl i jaderný program v Severní Koreji, kterou generální shromáždění vyzvalo, aby zveřejnila všechny detaily tohoto programu, zastavila provoz ve všech jaderných zařízeních a plně s agenturou spolupracovala. Také v tomto případě se možný další posun při řešení problému očekává od jednání na okraj nadcházející všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Hlavní roli budou ale i nadále hrát takzvaná šestistranná jednání, při nichž s KLDR vyjednávají Jižní Korea, USA, Rusko, Čína a Japonsko. O tom, zda se do nich MAAE přímo zapojí, nebylo zatím rozhodnuto. O údajných dodávkách severokorejských jaderných zařízení do Sýrie, které byly podle některých názorů důvodem nedávného izraelského náletu na syrské území, se podle informací z kruhů účastníků nejednalo, protože otázka nebyla vůbec nastolena.
Podobně jako v předchozích letech byla schválena i rezoluce kritizující Izrael za jeho neochotu přistoupit na mezinárodní kontrolu svého jaderného programu. Dokument zároveň vyzývá všechny blízkovýchodní státy, aby se zřekly používání nukleárních zbraní. Pro rezoluci, kterou předložil Egypt, hlasovalo 53 převážně arabských států.
Již v úvodu zasedání bylo oznámeno, že dalších jedenáct zemí se připojilo k iniciativě USA vytvořit celosvětové partnerství při rozvoji jaderné energetiky. Členské státy by měly spolupracovat při využívání technologií a koncepcí rozvoje atomových elektráren a při likvidaci jaderného odpadu. Hlavním smyslem partnerství je však zavázat členské státy k využívání obohaceného uranu vyrobeného v nynějších atomových mocnostech, zabránit tak vývoji a výrobě vlastních zařízení pro tyto účely, a tím předejít vojenskému využití jaderných technologií.
MAAE zahájila svou činnost 29. července 1957, když její stanovy ratifikovalo prvních 18 států, z toho tři jaderné mocnosti. Jejím hlavním úkolem je dohlížet na jaderné programy ve světě tak, aby bylo zajištěno přísné oddělení civilních a vojenských programů a zabráněno šíření jaderných zbraní v souladu s platnými mezinárodními smlouvami. V současnosti pro MAAE pracuje přes 2300 lidí a její roční rozpočet dosahuje 283 milionů eur (asi osm miliard korun). Ve světě kontroluje asi tisíc zařízení několik stovek inspektorů.
Foto: ČTK
