Bývalému technikovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi, který se přiznal k úniku tajných informací o sledování internetové komunikace, hrozí v USA mnohaleté vězení. Devětadvacetiletý Snowden nyní pobývá v Hongkongu, odkud může být vydán do Spojených států. Americké ministerstvo spravedlnosti již začalo zkoumat únik dat o sledování lidí v rámci tajného protiteroristického programu s krycím názvem Prism (prizma). Snowden přiznal, že informace poskytl deníkům The Guardian a The Washington Post.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Nanda Chitreová oznámila, že resort nepovolené zveřejnění údajů vyšetřuje a že prokuratura nebude případ komentovat. Mluvčí šéfa amerických zpravodajských služeb Shawn Turner uvedl, že zpravodajci zjišťují škody způsobené zveřejněním informací. "Jakákoli osoba, která má bezpečnostní prověrku, ví, že má povinnost chránit tajné informace a řídit se zákonem," uvedl mluvčí.
Snowden tvrdí, že jeho jediným motivem bylo poukázat na to, co americká vláda provádí ve jménu veřejnosti a proti ní. Nechtěl svou identitu tajit, neboť prý neudělal nic špatného.
"Chápu, že za svůj skutek budu nucen trpět," řekl Snowden oběma deníkům v odkazu na tresty, které mu v USA hrozí. K tajným informacím měl přístup v době, kdy pracoval pro Ústřední zpravodajskou službu (CIA) a Národní agenturu pro bezpečnost (NSA).
Materiály, které Snowden médiím předal, informují o tajném programu, v jehož rámci získávají NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využít ke sledování lidí a jejich styků.
Sledovací program vzápětí po provalení informací o něm hájil prezident Barack Obama jako prevenci proti možnému teroristickému nebezpečí. Soukromí Američanů podle něj programem není ohroženo.
Kdokoliv může sledovat kohokoliv
S tím Snowden nesouhlasí, zásahy do soukromí závisí prý na rozhodnutí zpravodajských analytiků. "Jakýkoli analytik se může kdykoli zaměřit na kohokoli. V jakémkoli odvětví. Kdekoli," uvedl bývalý zpravodajský pracovník.
Za zveřejnění informací Snowdenovi podle advokáta hájícího podobné whistleblowery, tedy oznamovatele pocházející většinou z řad pracovníků státních orgánů či armády, hrozí až desítky let ve vězení. Snowden může být obžalován z velezrady, případně i ze spolčení s nepřítelem, podobně jako vojín Bradley Manning v kauze WikiLeaks, uvedl právník Marc Zaid. "Mohou také říci, že odhalení programů může navést lidi, aby změnili taktiku," řekl Zaid.
Snowden od 20. května pobývá v jednom z hotelů v Hongkongu na čínském území a míní požádat o politický azyl v některé ze zemí, které podle něj uznávají svobodu projevu. Někteří hongkongští politici přitom zpochybňují jeho výběr této bývalé britské kolonie, o níž Snowden prohlásil, že plně respektuje právo odlišného politického názoru a nepodléhá politice USA. "Velmi úzce spolupracujeme s americkými úřady," řekla podle deníku The Wall Street Journal zákonodárkyně a někdejší hongkongská ministryně bezpečnosti Regina Ipová. Podle ní Snowden při volbě svého útočiště ignoroval tato zřejmá fakta.
Hongkong má s Washingtonem od roku 1998 dohodu o vydávání souzených lidí, v jejímž rámci putovali z Asie do Spojených států například tři muži podezřelí ze spolupráce s teroristickou organizací al-Kajda. USA dosud žádost o Snowdenovo vydání nepodaly.
