Dlouhá desetiletí se o nich psalo jako o náletech německých letadel. Ve skutečnosti útočily první mírový den po konci druhé světové války, 9. května 1945, v řadě českých a moravských měst sovětská letadla. Letci Rudé armády útočili na německé vojáky a jejich spojence, kteří nedodržovali kapitulační protokoly. Sovětské bomby tehdy údajně zabily na 1300 lidí, například jen v Mladé Boleslavi zahynulo 148 lidí, podle některých odborníků bylo až 500 mrtvých.
Hlavním motivem náletů letectva Rudé armády devátý květnový den byla snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary wehrmachtu nesměly od 00:01 hodin 9. května přesunovat z místa, kde se právě nacházely. Němečtí vojáci i jejich spojenci to ale nedodržovali, protože se nechtěli stát zajatci Rudé armády, nýbrž cílili do vytouženého zajetí americkou armádou.
V květnu 1945 operovali nad Čechami letci 2. letecké armády, nad střední Moravou a Českomoravskou vysočinou piloti 5. letecké armády a nad severovýchodní Moravou a Slezskem letci 8. letecké armády. Z hlediska počtů vzletů letadel Rudé armády dominovala ten den s 1320 vzlety a 697 nasazenými letadly 2. armáda, 5. armáda měla 540 vzletů a 344 letadel a 8. armáda 91 vzletů a 82 nasazených letadel.
Sovětské letouny útočily v Mladé Boleslavi, Mělníku, Liběchově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Byšicích, Úštěku či v prostoru Liberec - Jablonec nad Nisou, ale i ve Ždírci nad Doubravou a Krucemburku na Vysočině. Všechny útoky nejsou podle historika Michala Plavce zdaleka zdokumentovány. Tragickým symbolem se stala Mladá Boleslav s nejméně 148 mrtvými, přičemž se neví, kolik zde zahynulo vojáků poraženeckých armád. Městem totiž tehdy procházely německé, estonské a litevské jednotky.