Spása světa před přehřátím v klokaním guláši

Nahradit hovězí a skopový dobytek vačnatcem a omezit tak emise skleníkového metanu, který přežvýkavý dobytek vypouští do ovzduší, doporučuje studie vědců z univerzity v australském Novém Jižním Walesu.

Jakkoli směšně to zní, plynný produkt trávicího procesu přežvýkavých hospodářských zvířat dělá klimatologům starosti úplně vážné. Krávy a ovce v Austrálii, dobytkářské velmoci, vypuštějí z útrob 11 procent skleníkových plynů produkovaných kontinentem a obviňovaných z celosvětového oteplování.

Australský dobytek ročně vybzdí 63,4 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého z celkových 576 milionů tun ročních emisí země. Za rok tedy napšouká o málo méně, než trvá České republice i s dopravou, energetikou a průmyslem půl roku (!), spočítali učenci a mimoděk tak oprášili tezi, podle níž bezuzdně přetvářet přírodu k vlastnímu užitku a měnit skladbu fauny nemohlo zůstat bez úskalí.

Zlatí klokani

Klokani metanu vypouštějí zanedbatelně. Chov současných sedmi milionů kusů skotu a 36 milionů skopového by co do masné produkce nahradil chov 175 milionů klokanů. Metanu by ročně ubylo o čtvrtinu a celokontinentálních emisí o tři procenta, tvrdí studie.

Ročně se do atmosféry dostane na 500 milionů tun metanu, což převyšuje množství, v němž je příroda schopna odbourávat jej přirozenou cestou. Oteplovací potenciál plynu je přitom v rámci jednoho století jednadvacetkrát vyšší, než u oxidu uhličitého. A to i přesto, že se po osmi až dvanácti letech v atmosféře rozpadá, zatímco oxid uhličitý má životnost jedno století.

Redukce emisí metanu je tedy atraktivním krátkodobým cílem v boji s oteplováním, říká studie. „Užití klokanů k produkci nízkoemisního masa je možností pro australský venkov," konstatuje. Současně uzavírá doporučením, podle něhož chov klokanů „může mít globální užití." Aby se snad české hospodyňky začaly učit guláš namísto z hovězí kližky ze skákavého vačnatce.

Foto: Profimedia