Příznivci barmské disidentky Do Aun Schan Su Ťij si připomínají její 65. narozeniny. Její okamžité propuštění na svobodu požaduje několik čelních politiků, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nebo britské vlády. V sídle její Národní ligy pro demokracii v Rangúnu se sešlo k oslavě asi 400 lidí. Buddhistickým mnichům byla ráno nabídnuta snídaně, z klecí byli vypuštěni na svobodu ptáci a děti přítomných členů strany dostaly knihy a pastelky. Den před oslavami mniši v jednom z klášterů zasadili na počest Su Ťij stromy.
PSALI JSME: Su Ťij ani její strana se nezúčastní voleb v Barmě
Před sídlem Národní ligy hlídkovali policisté v civilu a fotografovali příchozí. Poblíž bylo zaparkováno šest automobilů se členy pořádkových jednotek.
Nositelka Nobelovy ceny za mír jubileum oslaví ve svém domě, v němž je již několik let nucena pobývat v domácím vězení. Na její počest se sešly desítky aktivistů před barmskou ambasádou v Manile na Filipínách. Demonstranti nakrojili dort ozdobený číslicí 65 a požadovali její propuštění, "které by pro Su Ťij bylo nejlepším dárkem". U hranice s Barmou si v Thajsku narozeniny známé bojovnice za demokracii připomnělo asi 200 politiků, mnichů a studentů.
Na oslavu narozenin se již v pátek konaly pochody a setkání v několika světových metropolí včetně Dublinu, Sydney, Toronta, Singapuru a Prahy.Svobodu pro Su Ťij v pátek požadoval americký prezident Barack Obama. "Znovu důrazně žádám barmskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila Do Aun Schan Su Ťij a všechny politické vězně a umožnila jim vybudovat stabilní a prosperující stát, který respektuje práva svých občanů," uvedl.
Pan Ki-mun apeloval na propuštění disidentky a všech vězněných členů opozice před nadcházejícími parlamentními volbami, které mají být prvním veřejným hlasováním za posledních 20 let. Podle nyní platných volebních zákonů se ale Su Ťij a další opoziční politici nemohou voleb zúčastnit.
I když v zemi vládne vojenská junta, zůstává Su Ťij pro mnoho Barmánců skutečnou vůdkyní. V roce 1990 vyhrála Národní liga pro demokracii s jasnou převahou volby. V tu dobu byla již ale Su Ťij ve vězení za údajné ohrožování státu. Straně nebyla nikdy předána moc, místo toho byla postupně ochromována. Letos junta výsledky voleb z roku 1990 zrušila. Strana chce letošní volby bojkotovat, protože volební zákon považuje za nespravedlivý.
ČTĚTE TAKÉ: Su Ťij dostala dalších 18 měsíců domácího vězení
Su Ťij strávila od roku 1989 ve vězení nebo v domácím vězení 15 let, nikdy se ale svého boje nevzdala ani se nenechala přinutit k emigraci.
Mezinárodní tlak na propuštění Su Ťij zesílil poté, co jí byla udělena dvě prestižní ocenění: Cena Andreje Sacharova (1990) a Nobelova cena za mír (1991), kterou získala na návrh tehdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Foto: ČTK/AP
