Trest 35 let vězení uložil americký vojenský soud vojáku Bradleymu Manningovi za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks. Prokuratura požadovala šedesát let. Podle prvních komentářů amerických médiích přihlédla patrně soudkyně k Manningově mládí, k naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k vyjádření lítosti nad tím, že poškodil svou vlast.
Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za "strategické vítězství", protože Mannings by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let.
Výše trestu je skoro o polovinu nižší, než v pondělí žádala vojenská prokuratura. Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací", a chtěl by tak zopakovat čin 25letého Manninga.
Součástí Manningova trestu je i propuštění "beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.
Odsouzený stráví ve vězení minimálně 20 let, protože mu může být za dobré chování odpuštěna až třetina trestu. Navíc se do výkonu trestu započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy 3,5 roku. Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách: podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý.
Manning před necelým týdnem před soudem vyjádřil lítost za své činy a omluvil se, že jimi poškodil Spojené státy. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací serveru WikiLeaks způsobí nějaké škody.
Vojenský soud Manninga shledal vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700 tisíc utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu.
Voják byl obžalován z dvacítky trestných činů, za které mu hrozilo až 90 let vězení. Manning ale unikl obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele.
Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků. Podle žaloby nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.
Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. 
Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým. Z obavy před vydáním do USA se musí skrývat na ekvádorské ambasádě v Londýně.
