Zabíjení civilistů ve válkách v Sýrii či Jemenu, protimigrační politika USA nebo pronásledování opozice a novinářů v Číně, Turecku, Egyptě a Venezuele zmiňuje ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě organizace Amnesty International (AI). Kritizuje i zásah španělské policie při referendu o nezávislosti Katalánska a vyjadřuje obavy z menší ochrany lidských práv v Británii po jejím chystaném vystoupení z Evropské unie.
"Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě," řekl k výroční zprávě generální tajemník AI Salil Shetty.
Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém lednovém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.
Za migrační politiku kritizuje zpráva mimo jiné Austrálii, která posílá migranty do států Nauru a Papua-Nová Guinea. Organizaci se též nelíbí, že Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko či Francie vracejí odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu, ač tam podle AI není bezpečno.
Kvůli uprchlíkům kritizuje organizace i Českou republiku za to, že přijala jen 12 žadatelů o azyl z 2691 osob, které měla převzít na základě kvót pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Zpráva připomíná žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítání systému migračních kvót. Maďarsko podle AI pokračuje v "systematickém tvrdém potlačování práv uprchlíků a migrantů". Kvůli odmítání uprchlíků kritizuje zpráva například i Dánsko.
Zpráva AI se zmiňuje i o násilí na ženách a jejich nerovnoprávném postavení v řadě států světa. Kritizuje protipotratovou legislativu některých latinskoamerických zemí, Polska, Irska či Malty. Polskou vládu zpráva kritizuje i za pokračující "snahu politicky kontrolovat soudnictví, nevládní organizace a média". Ve zprávě se též uvádí, že polská vláda bránila pokojným demonstracím.
Stovky aktivistů podle AI loni zemřely kvůli tomu, že se úřady v řadě zemí světa snažily zabránit pokojným demonstracím či umlčet opozici a média. Jako nejhorší země, kde jsou po desítkách zavírání novináři, označila zpráva Turecko, Egypt a Čínu. Připomněla i úmrtí léta vězněného čínského nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa.
Práva na svobodu projevu porušuje podle AI Rusko, když zatýká pokojné demonstranty a svévolně zadržuje desítky aktivistů, či Bělorusko, v jehož případě AI kritizuje i trest smrti. Zpráva připomíná i věznění opozice v Saúdské Arábii. Nejméně 120 tisíc politických vězňů je podle organizace zadržováno v pracovních táborech v KLDR, kde jsou vězni mučeni a nuceni k tvrdé práci.
Vážné porušování lidských práv zaznamenala AI v Íránu, kde jsou podle ní nespravedlivě souzeni kritici vlády. Zpráva upozorňuje i na zabíjení tisíců lidí, čehož se dopouští policie v protidrogovém tažení filipínského prezidenta Rodriga Duterteho.
AI označila za nelegální izraelskou blokádu palestinského Pásma Gazy, kterou organizace považuje za "kolektivní trest" pro dva miliony lidí. Izraelské bezpečnostní síly podle zprávy zabíjejí palestinské civilisty, včetně dětí, a v izraelských vězeních bez soudu či obvinění nezákonně zadržují tisíce Palestinců.
Diskriminace etnických a sexuálních menšin přetrvává podle AI například v Chorvatsku a xenofobní prostředí panuje v Bulharsku či ve Švédsku. Práva domorodých obyvatel, zejména na půdu a přírodní zdroje, jsou porušována v Kanadě, Argentině nebo v Chile, kde policie podle AI používá nepřiměřenou sílu vůči etnické menšině Mapučů.
V Itálii podle zprávy pokračuje diskriminace Romů v přístupu k bydlení: násilně jsou segregováni v táborech s horšími podmínkami. Kritiku přitom sklidila i Evropská komise, která podle AI nedokázala vůči Itálii zakročit. Podmínky pro bydlení Romů kritizuje zpráva také v Portugalsku či Slovinsku. Romské děti mají podle AI stále nerovný přístup ke vzdělání například v Česku a na Slovensku.
Zpráva AI, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, kritizuje také podmínky ve věznicích mimo jiné v Lotyšsku, Rumunsku či v Belgii.
