Volby v Íránu: Ahmadínežádova sestra se nedostala do parlamentu

Zahraničí
3. 3. 2012 09:24
Íránské ženy si čtou volební lístky.
Íránské ženy si čtou volební lístky.

Mladší sestra íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda neuspěla v pátečních volbách a nedostala se do parlamentu. Uvedla to íránská polooficiální agentura Mehr.
Parvín Ahmadínežádová je členkou teheránské městské rady, ale kandidovala v Garmsáru asi 60 kilometrů jihovýchodně od hlavního města. Konečné výsledky z prezidentova rodného Garmsáru ukázaly, že Parvín Ahmadínežádovou porazil její konzervativní rival. Sestřina prohra je pro Ahmadínežáda velkou ranou v prvním hlasování od jeho sporného znovuzvolení v roce 2009.

Za favorita parlamentních voleb bylo považováno právě uskupení, v jehož čele stojí předseda parlamentu Alí Larídžání a které má těsné vazby na konzervativní většinu v jednokomorovém 290členném Medžlisu.

Z dosavadních 60 vítězných kandidátů, je nejméně 46 těchto konzervativních oponentů Ahmadínežáda. Další jsou zhruba rovnoměrně rozděleni mezi jeho stoupence a centristy, uvedla agentura AP. Volby bojkotovaly reformátorské skupiny.

Podle AP první výsledky ukazují, že Ahmadínežáda čeká ve druhé polovině jeho čtyřletého mandátu odbojnější parlament a že v příštích prezidentských volbách posílí jeho ještě konzervativnější rivalové.

Složení parlamentu nebude mít přímý vliv na íránský jaderný program či další klíčové záležitosti, jako je ropná či vojenská politika. Nicméně nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že vysoká účast bude důkazem odporu proti hrozbám ze zahraničí.

Podle agentury Mehr přišlo k urnám asi 70 procent z více než 48 milionů voličů. V parlamentních volbách v letech 2008 a 2004 byla účast 57 a 51 procent.
Po prezidentských volbách v roce 2009 v zemi propukly nepokoje. Dvě hlavní reformátorská hnutí byla zakázána, několik stoupenců reforem zůstává ve vězení a reformátorští politici oznámili, že parlamentní volby budou na protest proti represím bojkotovat. Ve volbách se tak střetly především dvě hlavní konzervativní hnutí.

Při protestech po prezidentských volbách v roce 2009 Chameneí Ahmadínežáda podpořil, ale od té doby se oba dostali do ostrých sporů. Pro Chameneího jsou páteční volby možností, jak posílit svou moc proti Ahmadínežádovi, kterého podezírá, že chce oslabit ústřední úlohu duchovenstva ve složitém íránském politickém systému.

Pro zvolení v prvním kole parlamentních voleb je zapotřebí zisk aspoň 25 procent z odevzdaných hlasů. Pokud se to nepodaří ani jednomu kandidátovi, bude v daném okrsku vypsáno do měsíce druhé kolo.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ