Na železničním úseku Transsibiřské magistrály v blízkosti města Ufa zasáhl 4. června 1989 výbuch zkapalněného plynu z poškozeného dálkového potrubí dva projíždějící osobní vlaky.
Bilance neštěstí byla hrozivá: na místě zahynulo 258 lidí, dalších 317 zemřelo v nemocnicích. Celkem tak přišlo o život 575 pasažérů, dalších asi 600 lidí zůstalo kvůli popáleninám a dalším zraněním trvale postiženo. Hlavními důvody jedné z největších železničních katastrof v dějinách lidstva bylo selhání pracovníků plynovodu.
Katastrofa se stala v 01:15 místního času mezi stanicemi Aša a Ulu Teljak v dnešní Baškortské autonomní republice. Síla výbuchu odpovídala atomové bombě svržené na japonské město Hirošima a plameny byly podle svědků viditelné až do vzdálenosti 100 kilometrů. Detonace rozbíjela okna v městečku Aša, vzdáleném od výbuchu deset kilometrů, a požár zachvátil oblast o rozloze 250 hektarů, což je například asi 42krát více, než je rozloha strahovského stadionu.
Podle oficiální verze měla únik plynu na svědomí těžká technika, která při stavbě plynovodu narušila povrch trubek. Kvůli havárii bylo v roce 1992 postaveno před soud devět lidí. Maximální trest pro viníky největší železniční katastrofy na území bývalého SSSR zněl dva roky vězení.
