
Trojdimenzionální filmy pomáhají odhalit zrakové vady například u dětí. A právě včasné odhalení problému a léčba přispívají k tomu, že pak lépe zvládají školu.
Oční lékaři vysvětlují obtíž s 3D filmy tím, že také oči musejí být "3D", aby dokázaly vnímat trojrozměrný obraz. 3D film se skládá ze dvou obrazů promítaných na plátno. Každý z nich vnímá člověk jedním okem a do jednolité trojrozměrné podívané se obrázky spojují až díky mozku.
Pro mozek je však velmi obtížné nebo rovnou nemožné spojit oba obrazy, pokud jeden z nich není okem vnímán zcela správně. Z toho vyplývá, že ne každý návštěvník kina nebo majitel 3D televize je schopen užít si revoluční 3D podívanou. Zrakové obtíže tak působí jako překážka sledování trojrozměrného promítání.
Tupozrakých a šilhavých je pět procent

Lékaři zároveň upozorňují, že na možnou poruchu zraku by měli rodiče myslet dřív, než začne dítě chodit do školy. Čtvrtina školáků prý trpí nějakou oční vadou. První oční vyšetření by dítě mělo absolvovat do tří let věku. Pokud se zachytí například vrozené šilhání včas, má dítě šanci, že se vada zcela upraví. Pokud ale onemocnění zůstane neléčeno, vyvine se tupozrakost a léčba je složitější.
Foto: Falcon, Bontonfilm