Současná léčba roztroušené sklerózy dokáže nemoc pouze zpomalit, nikoli zvrátit škody, které v těle napáchala. To by mohl změnit výzkum polské neurovědkyně Aleksandry Rutkowské, do kterého český fond LIFE bioCEEd plánuje investovat desítky milionů eur. Její tým v Gdaňsku objevil molekulu schopnou obnovovat myelin – izolační vrstvu chránící nervová vlákna v mozku a míše.
Nový lék má obnovovat poškozené nervy, nejen zpomalovat nemoc
Česká společnost LIFE bioCEEd plánuje investovat do výzkumu léčby roztroušené sklerózy na Lékařské univerzitě v polském Gdaňsku. Nový lék by měl obnovovat poškozenou nervovou tkáň, dosavadní jen nemoc zpomalují. Fond v tiskové zprávě informoval o tom, že plánuje postupně vydat desítky milionů eur (stamiliony korun). V České republice žije kolem 25.000 pacientů s tímto autoimunitním onemocněním, každoročně přibývá 700 až 1000 nových.
Imunitní systém pacientů, z nichž dvě třetiny jsou ženy, napadá jejich vlastní mozek a míchu. Většinou jde o lidi v mladém věku, u kterých onemocnění postupně vede k invaliditě a předčasnému úmrtí. Nemocní ztrácejí pohyblivost, zhoršuje se jim zrak, pociťují větší únavu, potýkají se s poruchami koordinace nebo s kognitivními problémy, tedy postižením paměti a myšlení.
Klíčem je obnova myelinu, ochranné vrstvy nervových vláken
Současná moderní léčba umí zhoršování zdravotního stavu zpomalit utlumením imunitního systému, nedokáže ale nemoc vyléčit a opravit škody, které už v lidském těle způsobila. Výzkum gdaňského pracoviště pod vedením neurovědkyně Aleksandry Rutkowské se zaměřuje na regeneraci nervové tkáně. Objevená molekula poškození způsobené roztroušenou sklerózou v těle zklidňuje a podporuje obnovu myelinu, tedy izolační vrstvy obalující nervová vlákna.
"Zkoumáme přirozené mechanismy mozku pro opravu a obnovu prostřednictvím remyelinizace a zároveň zkoumáme roli zánětu u demyelinizačních onemocnění. Dále se zabýváme přístupy k řešení progresivního poškození nervů spojeného s neurodegenerací," uvedla Rutkowská na webu univerzity.
Oceněná vědkyně chválí přístup českého fondu
Rutkowská již dříve získala ocenění pro ženy ve vědě od polského programu nadace L'Oréal a UNESCO. "Udělalo na mě dojem, jak v LIFE bioCEEd efektivně pracují se složitými biologickými jevy, přijímají rozhodnutí a posouvají věci vpřed, a přitom skutečně naslouchají vědeckému pohledu," uvedla k budoucímu financování své práce Rutkowská.
Investice mají za cíl posunout výzkum její skupiny blíže klinické využitelnosti. Firma také počítá s vytvořením spin-offu a bude v roli hlavního investora koordinovat i další financování a strategická partnerství.
Regenerace nervů je oblast, kde medicína naráží na své limity
"Tento projekt má potenciál zásadně posunout léčbu roztroušené sklerózy směrem k regeneraci, což je oblast, kde dnes medicína stále naráží na své limity," uvedl výkonný ředitel fondu Stefan Savić.
V roce 2024 společnost avizovala investice půl miliardy korun do komerčního využití desítky projektů z medicínského a biotechnologického výzkumu Univerzity Karlovy. Zaměřila se na témata plodnosti, stárnutí, léčby bolesti nebo imunitních chorob, například na prevenci předčasného porodu nebo technologie zlepšující léčbu střevních zánětů.
Loni na podzim fond oznámil miliardovou investici do léčby vzácné kožní nemoci dětí, dosud neléčitelného Nethertonova syndromu. Výzkumnému týmu Akademie věd ČR se podařilo identifikovat gen zodpovědný za vznik nemoci, což může v budoucnu přispět k její léčbě.
