Co je strach, nikdy nepoznala osmačtyřicetiletá Američanka trpící vzácným syndromem. Znemožňuje jí pocítit jeden ze základních evolučních instinktů: její mozek nevyšle signál, že je potřeba rychle reagovat na nebezpečí. Žije sice normální život, ale její nebojácnost ji přesto hendikepuje.
Rozhovor se ženou, jež vystupuje pouze pod iniciálami SM, odvysílalo americké rádio NPR. Interview vedl její lékař, neurolog Daniel Tranel. "Řekněte mi, co je strach," zeptal se jí. "Je to něco, o co se snažím, ale po pravdě řečeno netuším," odpověděla žena. I když je talentovaná malířka, má prý potíže nakreslit vyděšený obličej.
Nemoc, kterou trpí, se nazývá Urbachův-Wietheho syndrom. Nemocní mají ochraptělý hlas, okolo očí malé hrbolky a v mozku usazeniny vápníku. Syndrom je vzácný, má ho asi jen čtyři lidí ve světě. SM má od mládí zvápenatělou amygdalu, emoční jádro mozku, jež "vyrábí" strach.
Kdysi, před poškozením amygdaly, prý SM cítila alespoň strach ze zvířat, která by jí mohla ublížit. Když se v ní teď vědci pokoušeli vyvolat alespoň nějakou reakci tím, že jí ukázali nebezpečné hady, museli dávat pozor, jinak by žena bez bázně sahala i na jedovaté tvory.
SM dost dobře chápe, co ji může ohrozit na životě. Chybí jí však rychlá a podvědomá reakce na nebezpečí. V jistém slova smyslu žije spokojený život. Ale protože si musí nebezpečí uvědomovat cíleně, snadno se může dostat do nešťastné situace.
