Pilulky jako aspirin, ibuprofen nebo naproxen by prý mohly v budoucnu sloužit také jako prevence před vznikem rakoviny kůže. Alespoň to tvrdí dánští lékaři, kteří testovali jejich vliv na lidské zdraví. Začít se radovat by však bylo předčasné. Ozývají se totiž hlasy odborníků, podle kterých je preventivní efekt léků jen minimální.
Každým rokem vypotřebují pouze Češi zmiňovaných léků miliony balení. Léky proti bolesti patří mezi nejvíce žádaná léčiva, ke kterým není třeba mít předpis. Dánští vědci z Aarhus University Hospital nyní upozorňují, že je nejvyšší čas začít zkoumat, zda by nebyly účinné i jako prevence u některých typů rakoviny kůže.
Své poznatky opírají o rozsáhlé zdravotní údaje sesbírané během deseti let u více než 200 tisíc mužů a žen. U nich zároveň porovnávali rizika vzniku karcinomu z bazálních buněk, dlaždicobuněčného karcinomu a maligního melanomu.
Z výsledků zveřejněných v odborném časopisu Cancer vyplývá, že lidé, kteří alespoň dvakrát v roce využívali krabičku zmiňovaných protizánětlivých léků, měli o 15 procent menší riziko vzniku karcinomu a o 13 procent menší riziko vzniku melanomu než lidé, kteří léky na bolest téměř nepoužívají.
"Doufáme, že naše poznatky inspirují další odborníky, aby otestovali tento efekt protizánětlivých léků. Schopnost chránit před rakovinou by také měla být zahrnuta do argumentů pro a proti používání zmiňovaných léků," uvádí vedoucí studie Sigrún Alba Jóhannesdóttir.
Sporné výsledky
Dánové však nejsou jediní, kteří se na uvedený problém zaměřili. Lékaři z Univeristy of Michigan zveřejnili před časem studii v odborném časopisu Journal of Skin Cancer, ve kterém zkoumají vliv protizánětlivých léků na kožní buňky. Došli však k názoru, že při častém užívání se sice skutečně mění reakce buněk na ultrafialové záření, ale zásadní vliv na lidské zdraví to nemá.
"Je to tak nepatrný efekt, že se může projevit jen při velkých studiích, ale nevypovídá nic o snižování rizika jednotlivce," píší američtí autoři, podle kterých hraje při tvorbě kožních nádorů roli více faktorů. Zásadní je především otázka slunečního ozáření, se kterou studie nepracují. Navíc většina užívaných léků proti bolesti užívaných bez předpisů se v lékařských záznamech neobjevuje, což může významně komplikovat práci vědců.
