Ačkoli většina bývalých kuřáků po uhašení poslední cigarety přibere na váze, jejich srdce stejně zaplesá. Riziko kardiovaskulárních problémů totiž bude i s přebytečné kilogramy mnohem nižší v porovnání s dobou, kdy si dopřávali pravidelné dávky nikotinu, informuje rozsáhlá americko-švýcarská studie.
Mnohokrát bylo prokázáno, že kouření je zřejmě největší rizikový faktor kardiovaskulárních chorob. Na druhou stranu část lidí, kteří skoncují s cigaretami, v době odvykání ztloustne. Přitom nadváha srdci také neprospívá. Vyplatí se tedy přestat kouřit?
Přesně tuto otázku si položili američtí a švýcarští lékaři, kteří v posledních 40 letech sledovali životní styl více než tři tisíc lidí. Každých šest let jim poslali dotazník a výsledky srovnali s jejich lékařskými záznamy. Výzkum byl publikován v odborném časopisu JAMA a může si jej přečíst i široká veřejnost ZDE.
Štíhlost versus zdravé srdce
| Proč bývalí kuřáci tloustnou? |
|
Ne všichni bývalí kuřáci přiberou. Jak ukázala loňská studie zveřejněná v časopisu British Medical Journal, velké části lidí se dokonce podaří zhubnout. Jak uvádějí odborníci, na přibírání na váze se podílí několik faktorů: * Nikotin pomáhá rychleji spalovat kalorie. * Nikotin zřejmě potlačuje hlad a má vliv na určité hormony podílející se na metabolismu. * Někteří lidé nahrazují potřebu zapálit si jídlem. Z tohoto důvodu lékaři doporučují, aby lidé zpočátku využívali nikotinové žvýkačky či inhalátory, případně se zašli poradit s odborníky do center pro odvykání kouření. |
Zjistilo se, že nejvíce přibírají bývalí kuřáci do čtyř let od poslední cigarety. Poté dochází k redukci váhy, takže platí, že čím déle nekouří, tím je větší naděje, že se jejich váha upraví. Zároveň bývalí milovníci cigaret mají o 53 procent menší riziko kardiovaskulárních chorob v porovnání se stejně starými kuřáky. Potud se studie shoduje s předchozími zjištěními.
Navíc se ale ukázalo, že na riziku srdečních problémů nemění nic ani případná nadváha. V praxi je tak lepší, když kuřák přestane kouřit a přibere, než když pokračuje v kouření.
Tyto výsledky však nelze přenést na celou populaci. Lékaři totiž v průběhu výzkumu začali dobrovolníky rozdělovat na diabetiky a ostatní - právě u lidí s cukrovkou nebyly výsledky tak jednoznačné. Samotní autoři přiznávají, že procento diabetiků ve zkoumané populaci zřejmě nebylo dostatečně vysoké, aby se mohlo dojít k obecným závěrům.
Kouření na prvním místě
Přestože odborníci považují studii za průkaznou a rozsáhlou, má několik slabých stránek. Sledovaní lidé sami uváděli, jak dlouho nekouří, případně kolik cigaret si dopřejí denně, což může být zkreslující. Nejmenší časová jednotka, se kterou studie pracovala, byla čtyři roky, takže není jasné, co se děje s lidmi a jejich zdravotními riziky v kratší době od poslední cigarety.
Zřejmě největší omezení je však v tom, že studie rozebírá pouze kardiovaskulární problémy spojené s nadváhou. Přitom komplikací může být víc - autoři výzkumu neřeší, jaký vliv mají kilogramy navíc na výskyt rakoviny, diabetu či metabolických problémů.
Jak se ale lékaři shodují, skoncování s kouřením je na prvním místě. Teprve poté má cenu řešit případný nárůst váhy. S tím souhlasí i česká odbornice na léčbu závislosti na nikotinu ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Alexandra Kmeťová. "Přibírání na váze je velmi individuální. Má to svou objektivní podstatu a my skutečně pozorujeme u některých jedinců váhové změny. Vždycky se ale ze zdravotního hlediska vyplatí přestat kouřit," řekla pro on-line deník TÝDEN.CZ.
