Transplantace
Čtvrtina potřebných pacientů nenajde dárce kostní dřeně

Daruj krev, zachráníš život. Podle tohoto sloganu se Češi poměrně řídí a ochotně plní krevní banky. Darovat kostní dřeň se ale pořád zdráhají. V registru dárců je sice kolem 43 tisíc dobrovolníků, to ale nestačí. Pro každého čtvrtého pacienta se vhodný dárce nenajde. Onemocnět hematoonkologickou nemocí přitom může kdykoliv každý z nás.

Například pan Svoboda. Do svých dvaašedesáti marodil jen výjimečně. Před rokem ale začal být unavený. Myslel si, že se o něj pokouší viróza. Až v nemocnici se dozvěděl, že jeho diagnóza je o mnoho horší: akutní leukémie. Přes léčbu chemoterapií se nemoc před pár měsíci vrátila. "Pak to přišlo strašně rychle a nikdo vám neřekne proč, nebo z jakého důvodu," říká v reportáži TV Barrandov.

Poslední záchrana

Jedinou nadějí pro něj zůstala transplantace kostní dřeně. Naštěstí se pro něj našel vhodný dárce a po operaci doufá v úplné vyléčení.  "Ráno mi začalo bolet nějak pod lopatkou, ale to jsem si sám říkal, že to budou možná nějaký ty poslíčci, což mi potom pan primář potvrdil, že opravdu ta kostní dřeň zabrala a začínají se tvořit nějaký ty vlastní krvinky," s úlevou vypráví Svoboda.

Každý čtvrtý hematoonkologický pacient se však vhodného dárce nedočká. Příjemcovy a dárcovy transplantační znaky musí být podobné a v tom je často zádrhel.

Svého zachránce našla i Andrea Picková, která má po transplantaci zrovna týden. Už se těší za svými dětmi. "Vděčnost je úplně obrovská, je to vlastně cizí člověk, kterej vám dá naději žít. Cejtim se skvěle,"  popisuje své pocity.

Odběr dřeně nebolí

Hematoonkologická onemocnění se mohou dotknout každého člověka v jakémkoliv věku. "V povědomí veřejnosti je, že je to něco dědičného, že se to nese přes rodiny, ale to není pravda. Mívají to lidi i z naprosto plného zdraví," vyvrací lidové legendy Pavel Jindra, primář hematoonkologického oddělení FN Plzeň.

Transplantace pomáhá, potvrzují to statistiky. Více než pět let po transplantaci přežívá více než polovina lidí. Darovat kostní dřeň neznamená nic nebezpečného, ani bolestivého, jak se většina lidí stále domnívá. Jde jen o pár chvil nepohodlí. Útěchou za ně je pocit, že zachrání jeden lidský život.