Docent Lubomír Novák
Cukrovka a rakovina? Medicína už umí zhoubné nemoci předpovědět

Lékařská věda zažívá obrovský rozmach. Díky sofistikovaným diagnostickým metodám lze předpovědět i zasažení největšími strašáky lidstva - rakovinou, infarktem či cukrovkou. "Dokážeme rozpoznat změny v těle na buněčné úrovni," říká přední český internista a jeden z tvůrců metody komplexního screeningu Lubomír Novák.

Stojíte za unikátní metodou vyšetření. Skutečně je možné zjistit kompletní zdravotní stav z jediné kapky krve?

Ta představa je velmi zjednodušená. Z kapky krve - kapek ale musí být zpravidla více - zjistíte řadu zajímavých věcí o svém aktuálním zdravotním stavu a samozřejmě na tato fakta můžete nějak reagovat. Cílem komplexního screeningu, tak jak ho provádíme u nás, je ale něco jiného: nejen určit váš aktuální zdravotní stav, ale i stanovit prognózu, v mírně nadneseném vyjádření se snažíme číst budoucnost. Smyslem je prevence civilizačních chorob, jako jsou cukrovka, Alzheimerova choroba, cévní změny nebo například rakovina.

Jak můžete předpovědět můj budoucí zdravotní stav? Aktuálně mě nic nebolí, žádné závažné onemocnění mi nikdo z lékařů v rámci preventivních prohlídek nediagnostikoval.

To je poměrně častá představa - nic mi není, jsem zdráv. Je typická pro mladší věk. Sice jste něčemu vystaven, nějakým způsobem žijete, ale vaše tělo se s tím úspěšně vypořádává. Ve skutečnosti je to ale jinak. Jako mladý člověk máte stále rezervy, tělo se snaží určité nedostatky kompenzovat. Ale na buněčné úrovni už ve vašem těle ke změnám dochází. Možná se dokonce už některé změny projevují, jen je nepřipisujete bující civilizační chorobě. Možná jste se někdy vzbudil neočekávaně v půl šesté ráno. Řekl jste si "No fajn, asi jsem se už vyspal" a šel jste své partnerce udělat snídani. Jenže co když jste se vzbudil, protože vám stoupl krevní tlak? Podobně jste možná mávl rukou nad tím, že jste se v noci musel jít vymočit nebo objevil nějakou malou skvrnku na těle. To vše může být prvním příznakem nemoci.

A vy tedy dokážete změny na buněčné úrovni zjistit a popsat?

Nejen to. V rámci komplexního screeningu, který děláme, musíme jít nad rámec tohoto úkonu, musíme pojmout vaše tělo skutečně víceoborově. Možná že s tou skvrnkou půjdete za kožním lékařem. Určitě uděláte dobře, avšak dermatolog bude váš zdravotní stav řešit v rámci své specializace. U screeningu podstoupíte vyšetření z mnoha dílčích oborů - interny, kardiologie, chirurgie, neurologie, stomatologie, dermatologie, očního, ORL, urologie, endokrinologie, pro ženy též gynekologie a tak dále, včetně laboratorních, funkčních i zobrazovacích testů.

A u vás se pak sejdou všechny zprávy od jednotlivých lékařů?

Na jednom místě se shromáždí vrozené dispozice, vaše anamnéza a klinický stav. Přidáme i sofistikované vyšetření biochemie, hematologie a molekulární biologie. Výsledný soubor dat má vyšší vypovídací schopnost. Veškerá vyšetření totiž v tomto případě proběhnou během jediného dne v rámci hodin, čímž dosáhneme přesného obrazu vašeho zdravotního stavu v konkrétní okamžik. To je odlišné od zdravotnictví, jak ho znáte, kde jeden den máte odběry, za čtrnáct dní sonografii a za další měsíc počítačovou tomografii. Výsledky jednotlivých testů se v takovém případě nedoplňují, protože vznikají za odlišných situací.

Co se z konečné zprávy screeningu dozvím?

Dostanete šedesát až osmdesát stran textu s výsledky jednotlivých vyšetření, komentáři, celkovým resumé a dílčími a celkovými doporučeními pro individualizovanou prevenci a léčbu. Každá zpráva je unikátní. Zjistíte, jaký je váš zdravotní stav a jaký je váš nejslabší článek, kde jste náchylný pro určitou chorobu. Z vyšetření lze predikovat vývoj civilizačních, zejména cévních či metabolických onemocnění. Velmi zajímavé zjištění je i prognóza biologického věku a stárnutí. Dozvíte se, zda vaše tělo je schopno likvidovat toxické reaktivní částice, které mají stěžejní význam při vzniku cévních či nádorových onemocnění. Bude vaše tělo ještě v osmdesáti letech v kondici? A v jaké? A co je pro to třeba udělat - i to dokážeme předpovědět.

Můžete uvést nějaký příklad z minulosti?

Mladá žena, úřednice pracující na počítači, přišla s bolestí páteře a problémy, kdy měla akutní ústřel. Při screeningovém vyšetření jí ale byla naměřena neobvykle vysoká hodnota kostní hustoty a jako příčina byla zjištěna vysoká hladina ženských hormonů. Laboratorně jsme zjistili i vyšší vnímavost na tyto hormony, což představuje značné onkologické riziko. To mimochodem bylo mezitím potvrzeno i geneticky. Vedle bezprostředních opatření týkajících se páteře jsme se zaměřili na onkologickou prevenci. Ta, mimo standardních postupů, zahrnovala hlavně stimulaci imunity a antioxidační léčbu.

Předpokládám, že rady ohledně prevence se budou shodovat s tím, co mi doporučí každý dobrý lékař.

V mnoha věcech se budeme shodovat, rozdíl ale bude v relevanci doporučení konkrétně pro vaši osobu. Doporučení, která u nás získáte, totiž nebudou na základě šablony, ale upravená přímo na vaše genetické dispozice. Třeba přijdeme na to, že u vás nestačí jen vyšší míra tělesné aktivity, ale že určitá tělesná aktivita pro vás není vhodná a jako prevence kardiovaskulárních onemocnění je pro vás nezbytný určitý druh antioxidantů. Pobavíme se i nad tím, co konkrétně vašemu tělu chybí, nebo naopak přebývá. Doporučíme vhodné suplementy, pobavíme se o stravě, třeba i o volnočasových aktivitách. Platí ale, že pokud budete zjištěné dispozice a rizika respektovat, lze pravděpodobnost vzniku onemocnění minimalizovat. Při současné úrovni znalostí ovšem genetické, vrozené dispozice vymazat nelze.

V jakém věku je dobré podobný screening podstoupit?

Rozhodně nelze říci, že například v sedmdesáti jste už moc starý, že už to nemá smysl. Pokud je vám sedmdesát, cítíte se zdráv a jde vám o prevenci, charakter rizik máte stejný jako ve třiceti letech. Odlišná je pouze intenzita, protože v sedmdesáti letech jste toho na sobě pravděpodobně spáchal více než mladší ročníky.

Nakolik je komplexní screening unikátním diagnostickým nástrojem?

V Evropě najdete jen několik pracovišť, která ho propracovala do této velmi promyšlené podoby. Původ má ale ve Spojených státech amerických, kde vznikl kvůli nutnosti velmi důkladných, ale časově limitovaných zdravotních prohlídek astronautů. Screening, jak ho nabízíme my, je modifikován na české podmínky.

Kolik toto celkové vyšetření stojí?

Celková cena se pohybuje kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc korun.

Lze porovnat vynaložené náklady a přínosy? Nemůže být právě vyšší cena důvodem, proč ještě komplexní screening není součástí nabídky i velkých veřejných nemocnic?

Hodnotit přínosy je velmi subjektivní. Jestliže nechcete, aby vás zradilo zdraví, pak investice do prevence je asi to nejlepší, co můžete udělat. Nezpochybňuji, že částka není nejnižší. Ale ať si každý čtenář sám za sebe odpoví, zda by ji byl ochoten vynaložit, když se na oplátku včas dozví o nádorovém onemocnění nebo o degenerativním onemocnění mozku, které lze v časné fázi ovlivnit. To je opravdu na subjektivním zvážení každého z nás. Ruku v ruce to jde i s tím, že každý člověk svému zdraví přikládá jinou hodnotu.

Setkal jste se někdy s reakcí pacienta, že lepší je nevědět?

Už několikrát. Dokonce jsme spolupracovali s jednou z teologických fakult vysoké školy, abychom prodiskutovali možná etická dilemata a tento argument dokázali odbourat. V principu je lepší vědět, s čím do života vstupujete. Blahá nevědomost možná v určitých oblastech života pomáhá, ale nedomnívám se, že právě zdraví je jednou z nich. Nicméně pokud mi pacient řekne, že si nepřeje určité prognózy slyšet, pak je to samozřejmě jeho právo a to respektuji.

Pobavme se ještě o příčinách civilizačních chorob. Zaujalo mne, že jednou z nich je i nevyužitá stresová reakce. Vy se v této souvislosti zaměřujete i na únavový syndrom. Co si pod ním můžeme představit?

Podle Světové zdravotnické organizace je syndrom chronické únavy stav, který snižuje vaše psychické i fyzické aktivity o více než polovinu a trvá déle než šest měsíců. Příčina únavového syndromu byla dlouho nejasná. V osmdesátých letech minulého století se v jedné vesnici v USA po chřipkové epidemii spousta lidí středního věku nemohla zbavit nachlazení a jeho příznaků. Zjistilo se, že objektivně trpí a nezvládají řadu běžných úkonů. Vědci vzali situaci velmi vážně, obyvatelé vesnice byli důkladně vyšetřeni, byly vyloučeny následné či chronické infekce. Bylo zjištěno, že tento stav má více příčin a zpravidla souvisí s virem mononukleózy a s genetickými změnami, které virus může způsobit.

Jak poznám, že mohu trpět únavovým syndromem?

Rapidně vám klesne výkonnost. Nestíháte to, co dříve. Jste méně kreativní, do běžných činností se musíte výrazně nutit. Typická je nechuť k sexu a známky infekční choroby, jako jsou bolesti hlavy či krku nebo lehce zvýšená tělesná teplota.

Zvyšuje se výskyt únavového syndromu?

Bohužel ano, a to výrazně. Spouštěčem je totiž dlouhodobý stres a přemíra extrémní psychické zátěže, které jsou pro dnešní dobu typické. Pokud tyto spouštěče padnou na úrodný terén, zpravidla člověka středního věku, který je velmi zodpovědný, alergik a v minulosti prodělal mononukleózu, pak to může vést k únavovému syndromu.

Jak rozliším únavový syndrom od syndromu vyhoření?

Z únavového syndromu ještě existuje cesta zpět do běžného stavu, pokud s ním začnete něco dělat. Syndrom vyhoření už je ale další stupeň, naprosté vypotřebení energie člověka. Tam vzhledem k vyčerpání určitých neurohormonů pacient už subjektivně nevidí cestu k nápravě.

Jak mohu únavovému syndromu a syndromu vyhoření účinně předejít?

Není to snadné. Oba syndromy souvisejí s neadekvátně intenzivní a dlouhou stresovou reakcí. A co je stres? Vývojově velmi stará reakce organismu, jež nás má mobilizovat k fyzické aktivitě - připravuje nás na útok nebo útěk. Smyslem je záchrana života. Zvýšení hladiny cukrů a tuků v krvi, zvýšení krevního tlaku a zaostření na dálku při stresové reakci jsou pouze atributy pro svalovou činnost. My jsme však převážně ve stresu pouze v psychické sféře. V zaměstnání, z partnerských a rodinných vztahů. Pak je však tato reakce zbytná, nevyvineme žádnou fyzickou aktivitu, stresovou reakci nevyužijeme. Tento rozpor vede k poruchám prokrvení, ke zvýšené produkci reaktivních a toxických molekul, což vyústí nejenom ve zvýšenou únavu, nýbrž i v degenerativní změny - civilizační choroby. Pokud se stav permanentního stresu stane pro člověka normální, pak tělo prakticky likvidujeme.

Jak probíhá následná léčba, jestliže syndromu nepředejdu?

Ta bohužel není jednoduchá a vyžaduje komplexní zásahy. K vyléčení je vyžadována součinnost pacienta a několika lékařů, problém je totiž skutečně mezioborový. Lze také říci, že po prodělání únavového syndromu už nebude váš život takový jako dříve. Pacient by měl do budoucna co nejvíce omezit stresové situace. To velmi často vyžaduje razantní změny, nejen co se týče zaměstnání, ale například i v osobních vztazích.

Když jste mluvil o významu stresu, vzpomněl jsem si na filmy Císařův pekař, Pekařův císař. Jan Werich tu jako Rudolf II. po jakémkoli rozčilení rozbije vázu, čímž se uklidní. Z vaší definice bych tedy pochopil, že tak činil pro své zdraví správně?

Ano, dělal něco pozitivního pro své zdraví! Spaloval tuky a cukry a bránil degenerativním změnám organismu (usmívá se). Spíše bych ale doporučil delší procházku. Samozřejmě, věda se od té doby posunula. Nyní sice umíme stresovou reakci farmakologicky téměř odstranit, umíme odbourat aktivaci stresové osy, to ale může být kontraproduktivní. Pokud to uděláme, pak se pacient nedokáže rozčílit, nabudit. Těžko pak bude pěstovat sport, pravděpodobně ani nedoběhne tramvaj. Nejjednodušší variantou tedy je stresu se vyhnout. A pokud to nejde a je ho už příliš, raději změnit svůj život a sáhnout k fyzické aktivitě - tedy pokud chceme život až sto dvacet let dlouhý a co nejkvalitnější.

Doc. MUDr. Lubomír Novák, CSc. (61) Nejprve působil v Ústavu pro biochemii a toxikologii FVL UK Praha jako vědecký aspirant, následně jako řádně habilitovaný docent a odborný lékař na IV. interní klinice FVL. Od roku 1996 v soukromém sektoru. V současnosti pracuje na Klinice GHC Praha jako internista, vedoucí lékař kliniky a vedoucí Výzkumného a diagnostického centra kliniky. Je aktivním členem odborné společnosti World Society of Antiaging Medicine.