Děti obvykle začínají "žvatlat" a tvořit svá první slova kolem jednoho roku života. Už v sedmém měsíci ale vnímají zvuky a chtějí mluvit, ukazuje nová studie. Vědí, jak se slova formují ještě předtím, než je samy dokážou vyslovit, a již v tomto období by je rády napodobily. Navíc jsou vnímaví i ke slovíčkům z jiného než jejich mateřského jazyka.
Vědci z univerzity ve Washingtonu se zaměřili na téměř šedesát dětí ve věku sedmi, jedenácti a dvanácti měsíců z anglicky mluvících rodin. Podrobili je neinvazivnímu snímání mozkové aktivity pomocí takzvané magnetoencefalografie, zatímco jim z reproduktoru pouštěli anglická a španělská slovíčka.
Během výzkumu odborníci sledovali zapojení mozkových center, v nichž probíhá analyzování zvuků a aktivace pohybů, které vedou k produkci řeči. Výsledek byl velmi zajímavý - již sedmiměsíční kojenci reagovali úplně stejně jak na anglická, tak španělská slovíčka, ačkoli na ně nikdo předtím španělsky nemluvil. "Děťátka jsou zkrátka obyvateli celého světa, nepřiřazují se k žádnému jazyku a jsou otevřena ke všemu," okomentovala podle CNN své zjištění vedoucí studie Patricia Kuhlová.
Oproti tomu jedenáctiměsíční jedinci už více zapojovali část mozku zodpovědnou za motoriku, která vede k vytvoření zvuků rodného jazyka (v tomto případě angličtiny). Jejich mozky jsou v tomto věku zase o něco vyvinutější a už se soustředí na zvuky, které jim jsou bližší a slyší je často. "Myslíme si, že děti v tomto období milují, když mohou odpovídat zpátky a napodobovat zvuky okolí. Už v takto nízkém věku nacvičují mluvení a aktivují svůj mozek v sociálním slova smyslu - když jim něco řekneme, snaží se nám to oplatit," pokračuje Kuhlová.
Lenost ubližuje
Jde o další z několika studií, které zdůrazňují důležitost komunikace s malými dětmi. "Když děti posadíte k televizi, vypadá to, jako by je to zajímalo, ale jejich mozek se nic nenaučí. Rozeznají a odlišují pouze zvuky vydávané lidmi v jejich přítomnosti - pokud dochází ke společenské interakci," vysvětluje Kuhlová. "Někteří rodiče na tohle bohužel nemají čas a posadí dítě před televizi. To potom nemá tolik podnětů pro správný vývoj, jako když se mu rodič věnuje osobně. Navíc při práci s dítětem rozvíjíme osobní vztah mezi ním a námi. Proto příliš televizi nedoporučuji," potvrzuje logopedka Ilona Kejklíčková.
Když se děti učí mluvit, roli hraje hned několik faktorů. "Rodiče by měli vědět, že získávání řečových schopností je postaveno na smyslových vjemech, pohybové aktivitě a sociální interakci. Všechny tyhle věci musí fungovat pospolu," upozorňuje odborník na verbální komunikaci Gordon Ramsay z Marcus Autism Center v Atlantě.
Ramsay zároveň příliš nesouhlasí s průběhem washingtonské studie. Podle něj by měla probíhat dlouhodobě na základě sledování stejných jedinců v průběhu růstu. Každý jedinec se navíc vyvíjí jinak. Vybraný vzorek dětí byl také poměrně malý a jejich sledování neprobíhalo každý následující měsíc, aby bylo srovnání přesnější. Odborníci se navíc shodnou, že období napodobování začíná již dříve, kolem kolem 9. měsíce.
