Fantasy, sci-fi a detektivky - čtenáři "povrchních" žánrů překvapivě vynikají ve škole mnohdy lépe než jejich spolužáci. Obliba čtení za posledních deset let přitom klesla o polovinu, každá pátá dívka mezi devíti až čtrnácti lety nepřečte za měsíc ani jednu knihu, u chlapců je to dokonce téměř 40 procent. Často přitom argumentují tím, že na čtení nemají čas...
"Když se poslední srovnatelný průzkum dělal před deseti lety, tak denně četlo 33 procent dívek a 22 procent chlapců, dnes tato čísla klesla o více než polovinu," říká Vít Richter z Národní knihovny, která zjišťovala na vzorku více než 1500 dětí od devíti do čtrnácti let, jaký mají vztah ke knihám a knihovnám.
Čtení knih podle něj pořád ještě patří k oblíbenému způsobu trávení volného času u 47 procent českých dětí, obecně se však jejich postoje změnily k horšímu. 18 procent dětí uvedlo, že čtení je nuda, pěti procentům připadá trochu trapné a pro sedm procent je nemoderní.
Co potřebuji, najdu na internetu
"Na otázku proč nečtou, 81 procent dětí odpovědělo, že je to nebaví, 44 procent tvrdí, že to, co potřebují, si najdou na internetu a 31 procent dětí prý na to nemá čas," uvádí Vít Richter, přičemž u posledního "civilizačního" faktoru neskrývá překvapení. "Nedostatek času je nejčastěji používaný argument u dospělých, proč nečtou. Dnes už tedy čas nemají ani děti," pozastavuje se.
Češi přitom ve srovnání se zbytkem Evropy stále ještě patří mezi čtenářské velmoci.Zatímco u nás nepřečte ani jednu knihu za rok zhruba 16 procent dospělých, například v Portugalsku to je celých 67 procent a mezi Němci 41 procent - což je zároveň údaj odpovídající průměru celé Evropské unie. Tento fakt sám o sobě ovšem pro odborníky rozhodně není důvodem k jásotu. Z mezinárodního srovnávání výsledků vzdělávání PISA navzdory relativně silné čtenářské základně české děti vycházejí ve čtenářské gramotnosti spíše jen průměrně.
"Málo se tu s texty pracuje, málo se analyzují, málo se píší například eseje. Děti tím pádem neumějí udržet myšlenku, dát jí jasné kontury," upozorňuje například Bohumil Kartouz ze společnosti Scio, která u nás mimo jiné vyvíjí například testy studijních předpokladů. Scio v letech 2009-2013 rovněž provedla dva významné průzkumy ohledně čtenářství a klíčových kompetencí, které se účastnilo celkem 52 000 českých žáků.
Čtení důležitější než vzdělání rodičů
"Ukázalo se například, že fakt, jestli dítě čte, je pro jeho úspěchy ve škole důležitější než to, jakého vzdělání dosáhli jeho rodiče," hodnotí výsledky průzkumů Bohumil Kartouz. Přitom dlouhou dobu se bralo za fakt, že čím vzdělanější rodič, tím větší šanci na úspěch ve škole má jeho dítě. "Čtenářství je ovšem čtyřikrát silnější prediktor úspěchu. Navíc děti, které čtou pro radost, dosahují mezi 10-16 lety lepších výsledků například i v matematice," dodává.
I další ze závěrů průzkumů stojí za zamyšlení. Například fakt, že nejlepších školních výsledků dosahují žáci, kteří čtou sci-fi, fantasy a detektivky. Nebo že větší vliv na to, zda si děti oblíbí četbu, mají paradoxně nikoliv matky, nýbrž otcové. Pokud knížky čte maminka, tak má knihy v oblibě 59 procent dětí (oproti 31 procent dětí, které baví číst přesto, že jejich matka nečte). Pokud ovšem čte tatínek, knížky si oblíbí celých 64 procent jejich dětí (oproti 40 procent dětí, které rády čtou přesto, že jejich otec nečte). Za zmínku v této souvislosti stojí i fakt, že více než 65 000 českých dětí, neboli 12 procentům dětí ve věku 9-14 let, nikdy otec ani matka nepředčítali.
Malý poseroutka na vzestupu
Chceme-li děti ke čtení přimět, dejme jim knihu, která je zaujme, radí odborníci. Děti samy v tom mají jasno. Podle průzkumu Národní knihovny je dnes nejvíce na vzestupu obliba různých dílů Malého poseroutky z pera Jeffa Kinneyho. Sága J.K. Rowlingové o Harry Potterovi se sice stále ještě těší velké oblibě, ovšem podle Víta Richtera se u mladších dětí začíná projevovat, že jej vnímají spíše jako film než literaturu.
