V Číně roste počet svobodných žen, které si v zahraničí nechávají zmrazit vajíčka. Jde o vzdělané ženy ze střední třídy, které zvolily život bez partnera. Tyto ženy jsou dokladem rychle se měnící čínské společnosti, žijí však mimo čínské zákony, napsal zpravodajský server BBC.
Život bez partnera je rostoucí celosvětový trend a Čína není žádnou výjimkou. Peking v roce 2015 změnil svou politiku jednoho dítěte na politiku dvou dětí, Čína však zároveň zažívá nárůst ženské pracovní síly, která se chce soustředit na svou kariéru a odložit založení rodiny.
Rostoucí počet Číňanek tak považuje zmrazování vajíček jako řešení, které by jim mohlo umožnit mít vše. Čínská vláda však neprovdaným ženám vajíčka zmrazovat zakazuje a výrazně omezuje i léčbu neplodnosti.
"Nejsem si jistá, zda chci mít děti. Mohu si však nechat zmrazit vajíčka a ponechat si tak možnost volby v budoucnosti," říká čtyřicetiletá žena z Pekingu, která chce být jmenována jen jako ZZ. Vajíčka si nechala zmrazit v lednu v Los Angeles.
Prudký růst čínské ekonomiky umožnil ženám z měst úplně jiný život, než jaký žily jejich matky a babičky. Mohou si budovat vlastní kariéru, získávat majetek a užívat si například cestování kolem světa. Je to první generace, která má takové výhody, je si toho vědoma a snaží si je maximalizovat.
"Mohu kontrolovat vše ve svém životě a jsem šťastná za svou nezávislost," cituje sever ZZ, která pracuje jako marketingová manažerka pro zahraniční firmu. ZZ je milovnice výtvarného umění s vášní pro malování a filmy a cítí, že má právo si takového luxusu užívat.
Pro tyto ženy je zmrazení vajíček formou pojistky. Nemusí ji nutně využít, nicméně jim dává možnost rodinného života do budoucna.
Některé Číňanky si nechávají vajíčka zmrazit, aby prodloužily svou plodnost do doby, než si najdou vhodného partnera.
Čtyřicetiletá Čang léta touží najít si muže a založit si vlastní rodinu. "Najít vhodného partnera je těžké... muži hledají mladší ženy, protože chtějí mít děti," uvedla. Vajíčka si nechala odebrat několikrát na Tchaj-wanu. Podle ní v současné době ženy čelí i spoustě dalších překážek při hledání partnera.
"Čína prošla obrovskými změnami. Po ekonomických reformách (v roce 1978) se objevily velké rozdíly v příjmech... V minulosti měli všichni stejný příjem a sociální postavení. Mí rodiče si nemuseli kupovat dům, protože jim ubytování poskytly pracovní odbory. Faktory jako úroveň vzdělání také nehrály roli (při výběru partnera)... jejich sociální kruh byl užší," říká Čang.
Číňanky navíc čelí tlaku čínské kultury, v níž se udržování pokrevní linie považuje za morální odpovědnost. "Tím, že si nechám zmrazit vajíčka, ukazuji svým rodičům, že děti nakonec mít budu, ale pro tuto chvíli se soustřeďuji na jiné priority," uvedla jedenatřicetiletá fotografka z Pekingu, která si nechala vajíčka uchovat v Los Angeles.
Upřednostnění zmrazení vlastních vajíček před adopcí podle místní odbornice poukazuje na zakořenění konceptu pokrevní linie i mezi čínskými ženami.
Přesný počet Číňanek, které proceduru v zahraničí podstoupí, je těžké určit, téma je však velmi živé na místních sociálních sítích. Existují chatovací skupiny, které nezadaným ženám radí jak mít děti nekonvenčními způsoby včetně zmíněného zmrazovaní vajíček. Potenciální trh už vycítily i poradenské agentury pro porodnost a kliniky.
"Je to rostoucí podnikatelská oblast," uvedl Sammi Kwok z kalifornské kliniky, kde si v posledních letech nechalo ročně zmrazit vajíčka přibližně 25 pacientek z Číny. Jejich počet přitom každoročně roste.
Procedura však kvůli ceně zůstává spíše výsadou dobře situovaných žen. Přestože je možné si nechat vajíčka zmrazit i na Tchaj-wanu nebo v Kambodži, Spojené státy zatím zůstávají první volbou. Jen samotný zákrok zde přitom stojí 15 tisíc dolarů (zhruba 330 tisíc korun).
