Vědci odhalili, co stojí za tajemstvím přírodně blonďaté hřívy obyvatel severských zemí. Překvapivě je to nenápadná změna v genetickém kódu, k jejímuž nalezení posloužila malá rybka.
Příčinu skandinávského vzhledu můžeme podle odborníků ze Stanfordovy University hledat v mutaci na genu KITLG, která má za následek blonďatost. Mimo jiné totiž podstatně ovlivňuje produkci melanocytů, čímž redukuje produkci melaninu - hlavního pigmentu povrchu lidského organismu určujícího barvu vlasů.
Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tuto mutaci nemá na starost samotný gen, ale úplně jiná část DNA, které kontroluje jeho aktivitu. Zajímavé je, že změna se projevuje pouze na vlasech, nikoli v barvě očí nebo pleti. S odstínem hřívy samozřejmě souvisí více genů, ale tenhle konkrétní je příčinou světlých vlasů u Islanďanů a Skandinávců.
Koljušce na stopě
Kigsley a jeho tým "blonďatou mutaci" odhalili při studiu ryby koljušky tříostné, která mění barvu podle toho, jak kalná je voda, v níž se nachází. "Mysleli jsme, že barva lidských vlasů je stejně zajímavá jako barva koljušky, tak jsme ty úseky DNA, kde dochází k mutaci, vystřihli a použili je při vypěstování myší se stejnou genetickou konfigurací. Mohli jsme pak geneticky upravovat, zda bude myš hnědá nebo světlá," popisuje Kingsley.
Nenápadné změny v částech genomu, kterým zatím málo rozumíme, mohou souviset také s různými onemocněními. Jejich odhalení je proto pro vědce poměrně významné. "Genom je plný různých spínačů," uvedl autor výzkumu David Kingsley.
