Psychickými potížemi a nemocemi, které jsou pro mnoho lidí strašákem, trpí ve skutečnosti téměř třetina populace. Vyplývá to ze studií, jejichž výsledky představili lidé z vedení České psychiatrické společnosti. Podle nich se odhaduje, že nějakou duševní poruchu mají tři miliony obyvatel Česka.
Do psychiatrické ambulance dochází jen asi půl milionu z nich. "Včasná léčba je přitom pro správnou a úspěšnou léčbu podstatná," řekl předseda společnosti Jiří Raboch.
"Čím déle choroba trvá, tím víc změn se odehraje v mozku. Ano, i pozdější léčbou se pomůže, ale už ne tak, jako kdyby to bylo hned," uvedl Raboch. Dalším problémem léčby bývá v Česku její úhrada. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna podle Rabocha dává na léčbu psychických a psychiatrických nemocí méně než 3,5 procenta svého rozpočtu. U členských států Evropské unie je obvyklých pět až deset procent.
Anketa:
Vyhledali jste někdy pomoc psychiatra či psychologa?
Raboch úhrady demonstroval na příkladu osmdesátileté ženy, která je s cukrovkou a vysokým krevním tlakem na interním oddělení v nemocnici. Za péči tam pojišťovna hradí tři tisíce korun na den. "Její stav se pak zhorší, dostane delirium, tedy je zmatená, a následuje přesun na psychiatrii. Tam na ni máme tisíc korun na den," řekl.
Jak poznat, kdy by člověk měl jít s depresí k lékaři, lze podle Evy Češkové jednoduše. Když nepříznivý stav trvá dlouho a navíc neodpovídá situaci, kterou člověk prožívá, měl by vyhledat lékaře. Základní léky mohou předepsat i praktičtí lékaři. Naopak při chmurách, které člověk může zvládnout sám, nejlépe pomáhá fyzická aktivita, například jít si zaběhat. "Je to prokázáno," řekla Češková. Oblíbeným povzbudivým prostředkem bývá i čokoláda. "Na deprese všedního dne každý máme svůj lék," uvedla Češková.
Podle Rabocha určuje psychické zdraví a pohodu i to, co jíme, jak máme uspořádaný pracovní den a kolik hodin denně spíme. "My to asi víme, jen to nikdo nedělá," řekl.
