Epidemie eboly, která pustošila v roce 2014 západní Afriku, přišla ekonomiky na zhruba 53 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun). Vyplývá to ze studie, která vyšla v časopise Journal of Infectious Diseases. Autoři zprávy zkombinovali přímou hospodářskou zátěž a nepřímý sociální dopad, a propočítali tak komplexní náklady nejhorší epidemie eboly na světě, napsala agentura Reuters.
Výskyt krvácivé horečky trval od roku 2013 do roku 2016 a vyžádal si nejméně 11 300 obětí na životech, což je více než do té doby všechny epidemie eboly dohromady. Většina případů se objevila v Guineji, Libérii a Sieře Leone.
Autoři studie stanovili hospodářské ztráty na zhruba 14 miliard dolarů (317 miliard korun) a tvrdí, že ztráty pramenící z úmrtnosti jsou mnohem vyšší. Sumu odhadovali podle počtu zasažených lidí a částky, která odpovídá hodnotě lidského života. Ta se v severní Americe a Evropě odhaduje na sedm až devět milionů dolarů (přibližně 204 milionů korun). Odborníci ale počítali s částkou z jediné studie ze západní Afriky, která hodnotu lidského života v Sieře Leone odhaduje na 577 tisíc dolarů (asi 13 milionů korun).
Celkový odhad je tak mnohem vyšší, než se původně předpovídalo. Světová banka v roce 2016 odhadovala hospodářské ztráty na 2,8 miliard dolarů (63,5 miliardy korun). Nová studie přitom ve svých výpočtech zohlednila dopad na zdravotníky, dlouhodobé podmínky zhruba 17 tisíc lidí, kteří epidemii přežili, a náklady na jejich léčbu, monitoring a nasazení personálu mimo západní Afriku.
Část nákladů, která předtím nebyla zahrnována do celkové sumy, pramení z nákladů na oběti dalších onemocnění. Ty tvoří celkem 18,8 miliardy dolarů (asi 426,6 miliardy korun).
Během epidemie eboly zaznamenali zdravotníci 10 623 obětí viru HIV a onemocnění AIDS, tuberkulózy a malárie. Zhruba 3,5 milionu případů malárie přitom lékaři neošetřili. Dalších 2000 až 16 tisíc úmrtí způsobily spalničky.
